Když se i génius zmýlí. Špatné prognózy s odstupem času pobaví
Historie je plná odvážných předpovědí o budoucnosti, které se ale s odstupem času ukázaly jako naprosto mylné. Ať už šlo o vynikající vědce, vizionáře či jiné odborníky, i ti největší myslitelé se občas pořádně spletli. Takové výroky zcela jistě vznikají i v současnosti, jen zatím nedovedeme posoudit, zda se jedná o nadčasové vize, nebo se jim naši potomci zasmějí, stejně jako se dnes zasmějeme některým absurditám, které vyřkli géniové své doby.
Přelom 19. a 20. století se nesl v duchu technického pokroku, ale také v domnění, že už není pomalu co objevovat. Mnohým vědcům se zdálo, že určité vynálezy či technologie jsou zkrátka nerealizovatelné a měly by zůstal jen v říši snů a fantazie. Jen málokdo si tehdy dokázal představit, jak daleko by se svět mohl technologicky posunout. Podobně někteří lidé uvažovali po vzniku prvního počítače a nebáli se své názory říkat na veřejnosti.
Připomeňme si několik výroků, které s odstupem času vyvolávají úsměv.
„Létající stroje těžší než vzduch jsou nesmysl!“ Tuto památnou větu prohlásil britský matematik, matematický fyzik, inženýr a vynálezce Lord Kelvin v roce 1895. To bylo v době, když už bratři Wrightové o takovém stroji reálně uvažovali. Neuběhlo asi osm let a jejich stroj dnes známý jako Kitty Hawk se odlepil od země a vzlétl. Je škoda, že lord nemůže vidět dnešní Boeingy nebo raketoplány. To francouzský maršál Ferdinand Foch se k letadlům v roce 1911 vyjádřil následovně: „Letadla jsou sice zajímavé hračky, ale nemají žádné vojenské využití.“ Jen o pět let později došlo během první světové války k prvnímu vzdušnému souboji.
„Ve fyzice už není co objevovat, leda další desetinná místa.“ Pronesl zcela vážně v roce 1899 Albert Abraham Michelson, fyzik a nositel Nobelovy ceny za fyziku v roce 1907. Tu obdržel až poté, co Albert Einstein publikoval speciální teorii relativity v roce 1905, jež otevřela bránu zcela nové fyzice, a tvoří základ Einsteinovy obecné teorie relativity. Ta obrátila fyziku zcela naruby a ukázala, že máme ještě co objevovat. A to i dnes, třeba v hadronových urychlovačích částic, které si Michelson zcela jistě nedokázal vůbec představit.
„Všechno, co mohlo být vynalezeno, již vynalezeno bylo.“ Tento výrok vzešel v roce 1899 z úst Charlese H. Duella, amerického komisaře patentového úřadu, který předpokládal, že již brzy nastane doba, kdy úřad nebude potřeba. Duell zemřel v roce 1920 a nemohl tak zažít třeba vynález něčeho tak strašeného, jako je atomová bomba.
Nad myšlenkou rádiopřijímače přemítal obchodník David Sarnoff v roce 1920. „Bezdrátová hudební krabice nemá žádné komerční využití. Kdo by chtěl platit zprávy, které nedostane žádný konkrétní člověk?“ Sarnoff ale brzy potenciál rádia pro masy posluchačů pochopil a postavil si na vysílání celkem slušný byznys. Založil například slavnou společnost NBC.
V podobném duchu, tentokrát o filmech hovořil v roce 1927 Harry Warner. „Kdo by chtěl k čertu slyšet herce, jak ve filmech mluví?“ Spoluzakladatel slavného studia Warner Brothers ale také brzy prozřel. Ještě téhož roku vstoupil do kin první mluvený film s názvem Jazzový zpěvák a bratrům Warnerovým bylo jasné, v čem tkví budoucnost filmu. Od třicátých let se pak zvukové filmy už běžně uváděly v kinech.
„I když je televize technicky a teoreticky použitelná, komerčně a finančně se neuchytí.“ prohlásil vynálezce Lee DeForest, když uviděl první prototyp televizního přijímače. Je až k neuvěření, že právě DeForest, který stál po boku bratrů Warnerových při rozmachu zvukových filmů, toto prohlásil. Ještě za jeho života byli Američané dychtiví, aby si TV přijímače mohli pořídit domů.
Ale pojďme k počítačům, jejichž ranou éru provází také několik zajímavých citátů. „Myslím si, že na světovém trhu je místo maximálně pro 5 počítačů,“ řekl během druhé světové války Thomas Watson, ředitel společnosti IBM. A o pár let později, konkrétně v roce 1949 věřil John von Neumann, americký matematik maďarského původu, že už éra počítačů dosáhla svého vrcholu, i když podle dovětku si až tak jistý nebyl: „Vypadá to, že jsem dosáhli vrcholu v počítačové technologii, ale každý, kdo musí udělat podobné výroky, by měl být opatrný. Za pár let to může znít pěkně hloupě.“
O počítačích se dlouho předpokládalo, že jejich užití v domácnostech je nemožné. Za vše hovoří výrok Kena Olsena, zakladatele Digital Equipment Corporation. Ten v roce 1977 prohlásil památnou větu: „Nevidím žádný důvod, proč by lidé chtěli mít doma počítač.“ Olsen se dožil digitálního věku a poznal, jak hluboce se mýlil.
A současnost? Dnes se často můžete setkat s názorem, že elektromobily jsou slepou uličkou nebo že virtuální realitu budou moci používat jen bohatí. Jenže digitální svět se dynamicky mění. Ještě před dvěma lety hovořili o umělé inteligenci (AI) jen zasvěcení, dnes ji lidé v podobě jazykových chatbotů či tvůrců obrázků běžně používají. Budoucnost nových technologií je tak ještě nejasnější, protože jak se zdá, stojíme na prahu věku, kdy se nemožné a nepředstavitelné bude stávat skutečností.
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. V současnosti vede několik online magazínů.