reklamní prostor
Ilustrační foto. Bundesarchiv, Bild 133-043 / CC-BY-SA 3.0

Manipulace mladých a jejich příprava na válku. Organizace Volkssport patřila mezi nejradikálnější

Po skončení první světové války přišla světová hospodářská krize a s ní bída a nezaměstnanost. V naší republice byly nejzávažněji postiženy pohraniční oblasti, domov většiny českých Němců. A právě hlavně zde nastalé situace využili extremisté, kteří se začali radikalizovat v řadě organizací. K boji připravovali i děti.

reklamní prostor
reklamní prostor

Touha po oddělení i myšlenky na vzpouru

Brzy po vzniku samostatného Československa začala klíčit nespokojenost Němců uvnitř nově vzniklého státu. Cítili se být vyčleněnými, cizími, nevěřili v republiku. Šířila se tak myšlenka vzniku nezávislé provincie, tzv. Deutschböhmen. Zde by se němečtí obyvatelé sdružili a čekali na připojení k říši.

Německá nespokojenost s poválečným vývojem byla umocněna o to víc, že právě jich se složitá ekonomická situace dotkla nejvíce, nezaměstnanost v pohraničí představovala 60 % celorepublikového stavu. Navíc se sílícími nacionalistickými myšlenkami v sousedním Německu začali i oni pociťovat touhu po znovunabytí hrdosti své krve.

A tak zakládali strany i spolky, v nichž vířili pocit osobní křivdy a touhy po autonomii. Byla to především DNSAP (Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei), sudetoněmecká národně socialistická strana a jakási československá nápodoba Hitlerovi NSDAP (Nationalsozialistische Deutsche Arbeiterpartei). Právě DNSAP stála za zrodem spolku pro mladé, který měl údajně sloužit pro „putování, jízdu na kole a hry a sport všeho druhu.

reklamní prostor
Prostituce na německý způsob byla árijským dívkám prezentována jako vznešený boj za vlast

Oficiálně rozvíjení sportu a táboření, ve skutečnosti polovojenská organizace

Volkssport (Lidový sport), jak byl nazván, se tak československé vládě prezentoval jako volnočasová organizace, předávající mladým zdravé životní návyky a koníčky, něco jako náš Sokol. A jako takový byl spolek skutečně našimi úřady v dubnu 1929 oficiálně povolen. Jednotky Volkssportu se postupně ustanovily ve všech sudetoněmeckých městech a vesnicích.

Ve skutečnosti zde však byli mladí tajně učeni k boji, stejně jako využíváni ke špionáži i sabotážní činnosti. A tak během svých výletů do přírody házeli granáty, učili se střílet, byli rovněž ideologicky zpracováváni skrze protistátní hesla a popěvky, včetně onoho známého „Heil Hitler“. Vojenský výcvik prováděli bývalí němečtí důstojníci ze Sudet. I přes německou snahu utajit své skutečné plány, měly úřady dostatek indicií k tomu, aby začaly organizaci stíhat za nelegální protistátní činnost a narušování integrity státu.

nacisté
Nacistické shromáždění v Chebu. Zdroj: Bundesarchiv, Bild 121-0025 / CC-BY-SA 3.0

Vždyť jen ony okázalé pochody členů Volkssportu v hnědých stejnokrojích, připomínající disciplinované vojenské pochody, nebo vyvěšování vlajek s hákovým křížem a uznávání Hitlera jako autority, byly dostačující důvody k protireakci.

Zásah československých úřadů

Ten přišel v roce 1931. Nejprve byly zakázány uniformy či veřejné nošení hákového kříže na jakékoli části oděvu či jeho prezentace na praporech. A došlo na domovní prohlídky, zatýkání i následné soudy.

Přestože udílené tresty nebyly nikterak vysoké, pohybovaly se od dvanácti měsíců do tří let, nebo měly dokonce povahu pouhé pokuty, význam zásahu měl silnou symboliku. Jednalo se totiž o historicky první proces s nacisty, který jasně ukázal, že tehdy ještě svobodné Československo německé nacionalistické vize nehodlá sdílet, ani tolerovat.

Dvě hodiny denně na zábavu. Od svých elitních žáků vyžadoval Hitler přísný řád a disciplínu

Volkssport však nebyl jediný

Volkssport existoval jen tři roky. Činnost sudetoněmeckých negativisticky zaměřených tělovýchovných organizací však nezmizela. Především ve druhé polovině třicátých let minulého století se němečtí mladí aktivně a nadšeně zapojovali do příprav na případný převrat v některém z takovýchto spolků. Volkssport však bývá považován za nejmilitantnější sudetoněmeckou tělovýchovnou instituci.


Čtěte i další díly našeho speciálu Hrůzy druhé světové války.


 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 


O Autorovi:

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).


Hana Komiňová

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).

Tipy z kalendáře akcí: