Nechutnost nebo umění? Ladislav Klíma a jeho kontroverzní dílo plné zvráceností
Ladislav Klíma byl člověkem bořícím veškeré hranice společenských norem. Jeho literární tvorba tomuto zcela odpovídala. Dílo Utrpení knížete Sternenhocha je zvrácené i poučné.
Bohém na okraji společnosti
Ladislav Klíma (1878 – 1928), domažlický rodák a nedostudovaný gymnaziální výrostek, prožil svých padesát let na tomto světě silně nekonvenčně. Skutečnou práci nikdy neměl, žil z dědictví a příspěvků svých přátel. Zakusil život na okraji společnosti a na sklonku života propadl alkoholu.
Byl silně ovlivněn temnou filozofií A. Schopenhauera a F. Nietzscheho, důraz kladl na vůli a své vlastní já. Klímovo životní názory i rukopisy, které se až in memoriam dočkaly knižního zpracování, zrcadlí jeho pohnutky mysli.
Román plný zla a hnusu
Děj je zasazen do Německa doby Otty von Bismarca. Zde působí vlivný kníže Sternenhoch, jemuž bohatství a moc zatemnily mysl. Nabyl přesvědčení, že je nadpozemsky úžasný. Ožení se s Helgou, dívkou poznamenanou otcovým násilím a očekává její absolutní odevzdání. Helga jej však od první chvíle nenávidí, opovrhuje jím a hnusí se jí. Veškeré její jednání směřuje proti jeho osobě.
Otec, nešťastný z dceřiny nepokory vůči autoritě svého manžela, se pokusí násilí zopakovat v naději, že opět dojde ke změně její povahy, tentokrát k lepšímu. Opak je pravdou, Helga otce zabije a její chování se stane již zcela nezvladatelným. Objeví se u ní sadomasochistické sklony, je zlá, krutá a děsí své okolí. O co hůř, najde si milence, s nímž provozuje divoké sexuální orgie a s vděkem od něj přijímá rány.
To je pro Sternenhocha poslední kapka. V přívalu hněvu z toho, že jeho osobu odmítá a milenci se zcela oddá ve své nejperverznější podobě, zatáhne Helgu do sklepa, kde ji surově zbije a ponechá bezvládnou bez jídla a pití. Po několika dnech najde její mrtvolu. A přijdou šílené výčitky.
Začne trpět halucinogenními představami, že jej Helga navštěvuje, hovoří s ním, co víc, že po něm touží. Nedokáže již rozeznat realitu od přeludu, konečně se tak zmocní své manželky bez násilí a ulehne do její rozvášněné náruče. Vše byl jen přelud, je nalezen na shnilé mrtvole, o jejíž kost se píchl. V důsledku otravy krve umírá.
Nemorálnost, odpudivost a chlípnost, jako neštěstí nešťastných lidí
Dílo popisuje mezní chování lidí, kteří se vzájemně nenávidí. Odráží zoufalství všech aktérů, snažících se vymanit z osobního pekla nespokojenosti, stejně jako šílenost touhy po pomstě, jež nepřinese klid, ani úlevu, jen další neštěstí. Kniha rozhodně není jen výčtem sadistických choutek a šílených pohnutek, autor se zde vysmívá vizi tradičního chování, běžné společenské normy a morálky, kterou mnozí kážou, avšak je-li to v jejich zájmu, často jednají v jejím rozporu. Ukazuje kontrast mezi hraním si na konvence a skutečností, že se lidé dokáží chovat hůř, než divá zvěř. Rovněž hrdinové románu jsou při hledání cesty ze své absurdity rozpolcenými osobnostmi. Onou cestou se jim může stát nikoliv čistý rozum, nýbrž vůle. Právě ta osvobozuje, dává lidem sílu a moc ztotožnit se sám se sebou, ovládnout svůj život. Odkaz na sílu vůle, stejně jako nesmyslnost racionální logičnosti, doprovází celou dějovou linii.
Vůli se ale staví do cesty bloky, nabyté životními strastmi. Idea násilí je všudypřítomná a prostupuje celou atmosféru románu. Kníže touží ovládnout svoji ženu, šílí z jejího odmítání a odporu. Násilně se snaží získat její respekt. Ta se však dá cestou snahy o naplnění vlastních zájmů a skrze pevnou vůli nadále vzdoruje. Avšak i ona je v zajetí svých démonů, pramenících z násilí. Paradoxně se tak sama projevuje extrémně násilně, vyžívá se v něm, vzrušuje ji. Odraz Klímova přesvědčení je, že zlo vzbudí jen zlo další.
Klíma dílu vdechl autobiografické prvky. Přítomnost Sternenhochových halucinací dost možná odráží autorovu závislost. Lidé konzumací alkoholu unikají do přijatelnějšího světa, jiné dimenze, v níž se cítí lépe. Kníže zažívá fantastické přeludy, v nichž zakouší tolik vytouženou oddanost a poslušnost své ženy, tedy lepší stav věcí. Situace má však dvě dimenze, neboť onen nereálný vysněný klam zasahuje do jeho skutečného života, což má pro něj zničující následky. Konec konců i to koresponduje s alkoholismem.
Filozofie pro silné povahy
Dílo má složitou strukturu, představující propletenec reality a snu, absurdity, odmítající logičnost, stejně jako násilí a zvrácenosti, coby cesty k pochopení podprahového významu. Výjimečný, nevšední a šokující zážitek s filozofickou náplní, skrytou mezi řádky, avšak přesto jasně patrnou.
Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).