Novodobou historií Nové Hospody

Místo, kde se rozkládá část třetího plzeňského obvodu – Nová Hospoda –, bylo osídleno již ve střední době bronzové, jak dokazují archeologické průzkumy zdejšího mohylového pohřebiště nacházejícího se v lese a částečně zasahujícího i do zastavěné části obce. 


Od svého založení se Nová Hospoda (361 m n. m.) rozkládala z větší části na křimickém a v menší na městském panství Plzně, u významné dálkové obchodní cesty z Prahy do Řezna. Poplužní dvůr Grünhof – Zelený dvůr – s nově postaveným zájezdním hostincem, jenž dal vsi jméno, stál na rozhraní obou panství již před rokem 1654, jak zmiňuje první dochovaný písemný doklad z roku 1713. Dodnes se v původní sýpce zachoval znak s letopočtem 1691 a erbem rodu Vrtbů, pod jehož správu tenkrát ves spadala.

V postupně se zalidňující obci bylo roku 1838 evidováno 28 domů a 137 obyvatel. K dalšímu nárůstu došlo po roce 1910, kdy se uzavřely Thurn-taxiské uhelné doly u Litic, prázdné hornické kolonie byly srovnány se zemí a propuštění horníci hledali byty v blízkých Vejprnicích a na Nové Hospodě. Koncem dvacátých a v průběhu následujících let využili další obyvatelé možnosti koupě částí rozparcelovaných pozemků křimického panství, spravovaného šlechtickým rodem Lobkowiczů, aby si na nich postavili rodinné domky. Šlo často o dělníky plzeňských továren, kteří tu nacházeli cenově dostupné bydlení v blízkosti města. Na konci roku 1939 bylo zaznamenáno celkem 97 čísel popisných.

Jak prodej pozemků probíhal, dokládá trhová smlouva uzavřená 17. dubna 1929 mezi JUDr. Jaroslavem Lobkowiczem, majitelem panství v Křimicích, a manžely Zvulíkovými, bytem na Nové Hospodě čp. 8. kníže Lobkowicz jim prodal za cenu ve výši 2 938 K pozemek o výměře 528,4 m² ke stavbě rodinného domku s tím, že se kupující zároveň zavazují „od pana prodávajícího odkoupiti ku stavbě potřebné cihly, tašky a dříví, pan prodávající není však povinen jim tento stavební materiál odprodati. Kupující dále se zavazují pro ten případ, že by na koupeném pozemku neb vystavěných na něm budovách prodej piva zřídili, že budou výhradně odebírati pivo z Křimického pivovaru“.

Galerie:

Náves s kapličkou v roce 1905

Období druhé světové války bylo pro obyvatele Nové Hospody, nacházející se v těsné blízkosti hranic protektorátu, tíživé. Několik z nich pracujících ve Škodových závodech, z nichž se stala významná zbrojovka zásobující německou armádu, se zapojovalo do sabotáží anebo přispívalo do sbírek pro rodiny trpící nacistickou perzekucí. Německou okupaci nepřežili čtyři novohospodští obyvatelé, kteří zahynuli v koncentračních táborech. Jejich jména připomíná památník obětem nacismu na návsi. Úlevou pro všechny byl 6. květen 1945, kdy brzy ráno kolona jednotek 3. armády USA generála Pattona vjížděla přes Novou Hospodu do města.

Nedaleké letiště Bory, od roku 1910 první oficiální letiště u nás, zažilo přítomnost několika cizích vojsk – německých při fašistické okupaci, amerických při osvobozování v roce 1945 a ruských při invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. 

Mezi cenné architektonické stavby patří kromě již zmíněné sýpky a hostince několik zachovaných starých selských stavení a nově opravená kaplička svatého Vavřince, postavená na návsi v roce 1857 původními rody starých mlatců, jež zůstává duchovním srdcem obce.

Poklidný, stále spíše venkovský ráz Nové Hospody se ani v současnosti zásadně nezměnil, jen staré lípy na návsi zmohutněly. Každý, kdo sem zavítá, může kromě příjemné procházky lesem využít i bohaté nabídky sportovního a kulturního vyžití místní TJ Sokol, jejíž restaurace je vyhlášena svou kuchyní.

Kolektiv autorů: Historie a současnost městské části Plzeň – Nová Hospoda

Reprezentativní, populárně naučná kniha předkládá široké veřejnosti ucelený pohled na historický vývoj a život obyvatel osady Grünhof, později zvané Nová Hospoda, poprvé písemně zmiňované roku 1713, která byla založena při významné obchodní cestě do Bavorska.

kniha
Přebal nové knihy

Věnuje se nejen historickým faktům a událostem provázaných s minulostí Plzně, ale rovněž dějinám každodennosti, a přitom se dotýká i demografie, sociologie, archeologie, geografie, antropologie či etnografie. Cenné poznatky předních plzeňských odborníků – Mgr. Tomáše Bernhardta, Mgr. Karla Fouda, Mgr. Milana Metličky, PhDr. Jitky Janečkové, Mgr. Petra Sokola a dalších znalců včetně příspěvků novohospodských starousedlíků, doplňuje  množství dobových i současných fotografií, dokumentů, starých tisků, archiválií i vzácných, unikátních map.

Autorkou textu je Dana Vondrášková.