Zašlá sláva západočeských pivovarů. Původně panský pivovar v Chudenicích je na prodej
Dnes nevyužívané chátrající objekty, kdysi v kraji uznávané pivovary. To je osud mnohých místních pivovarských areálů. Chudenice měly za svoji historii pivovary dva, ten původní už však desítky let stojí ladem.
Pod záštitou Černínů
Chudenice jsou dnes významným místem historického, kulturního i přírodního dědictví. Jejich historie se však začala psát poměrně nenápadně, původní malá osada zde měla být již kolem roku 1059, na počátku 13. století se pak objevily zmínky o kostelu sv. Jana Křtitele v Chudenicích.
Jejich následný věhlas úzce souvisí se šlechtickým rodem Černínů (Czernínů), v jejichž vlastnictví byla obec od první poloviny 13. století až do roku 1945. To právě tento rod stojí za stavbou zámku v srdci obce, včetně hospodářského dvora a pivovaru, stejně jako za realizací novějšího projektu stavby zámku Lázeň sv. Wolfganga i s přilehlou zahradou a parkem. Zásluhou Černínů byl rovněž změněn status obce, od konce 16. století se stala městysem s právem trhu, pečeti a erbu.
Chudenický pivovar byl jeden z nejstarších v Čechách
Co se týkalo práva várečného, které povolovalo vařit pivo, to měly Chudenice již dříve. Přesto, že konkrétnější zprávy o činnosti pivovaru spadají k roku 1564, pivo se zde vařilo už před tímto datem. Stejně jako jinde, i zde následná třicetiletá válka postihla provoz pivovaru i městečko jako takové.
Postupně docházelo k obnově. Pivovar se významnější přestavby dočkal za vlády Heřmana Jakuba Černína na počátku 18. století. Od této doby se mohl chlubit nejen titulem jednoho z nejstarších pivovarů v Čechách, patřil ale i mezi největší v regionu. V objemu vyrobeného piva postupně zastínil i klatovský měšťanský pivovar.
Panství, velkostatek i pivovar byly po celou dobu v režii Černínů. Správa velkostatku zvala přední odborníky, aby pomohli s dalšími vylepšeními tak, aby se pivovaru dařilo i nadále. Až roku 1877 skončila ona původní linie panského (jinak též vrchnostenského či hraběcího) pivovárenství. Pivovar byl nabídnut k pronájmu a v letech následujících vystřídal řadu provozovatelů. I tak zůstala tradice zachována.
Osudné války
První světovou válku pivovar přečkal, zvládl snížení spotřeby piva z důvodu zhoršené ekonomické situace i odvodů mužů na frontu, ustál dokonce i několikatýdenní nucenou odstávku z důvodu celoplošného nařízení ministerstva války pro nedostatek zrna.
Zlé časy předznamenala až první pozemková reforma z roku 1919, která rozlohu chudenického velkostatku zmenšila. I přes další letité snahy udržet pivovar v provozu, v důsledku nedostatku financí začal před jinými silně pokulhávat, byl zastaralý, místo elektřiny zde nadále fungoval ruční provoz, který nedosahoval konkurenceschopného objemu. Bylo jasné, že zlaté časy skončily.
Ještě jednou svitla naděje, Národní technické muzeum v Praze jednalo o přeorientování provozu na jakýsi skanzen, ukázku dřívější výroby. Pivovar by tak fungoval dál, jen ne komerčně. Jenže byla 40. léta 20. století a ve světě i u nás zuřila druhá světová válka. Projekt nebyl nikdy zrealizován.
Minipivovar Stará škola
Pivovar se na nohy nepostavil ani po skončení druhé světové války, v roce 1946 byl provoz ukončen. Krátce sloužil jiným účelům, dnes je nabízen k prodeji s vidinou dalšího průmyslového využití.
Od roku 2012 se ale v Chudenicích píše nová tradice a to díky minipivovaru sídlícímu v prostorách bývalé školy. Láká nejen na lahodný chmelový mok, ale i na nádech tajemna. V oné budově prý totiž dodnes straší.
Galerie:
Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).