Jak se dostal velbloud až do plzeňského znaku?
Skutečnost, že má celá řada českých měst ve svém znaku zvíře, je všeobecně známá. Na tom, že se ve znaku objevuje medvěd, zubr nebo ježek, není v našem prostředí nic překvapivého. Tato zvířata zde jednoduše v dané době žila a jejich cesta do městského znaku tak nemusela být nijak spletitá. Jak se ale do plzeňského znaku dostal vedle chrtice i velbloud? To je příběh, který rozhodně stojí za přečtení.
Velblouda ukořistili Plzeňané obléhajícím husitům
Zlatý velbloud v zeleném poli se do městského znaku Plzně dostal krátce po roce 1434 v době, kdy u nás zuřily husitské války. Do znaku dal zvíře městu neblaze proslulý římský císař a český panovník Zikmund Lucemburský. Mělo se jednat o připomínku toho, že město dokázalo v tomto roce odolat obléhání husitů. Katolickým měšťanům se navíc měl podařit v průběhu tohoto obléhání vskutku husarský kousek, když při jednom z výpadů ven z města měli ukořistit husitům velblouda, jehož dostali jako dar od tureckého sultána.
Husitům nebyl velbloud vrácen ani za tučné výkupné
Jiná verze příběhu hovoří o tom, že velblouda získali od polského krále jako odměnu za pomoc. Obdarovaným měl být husitský vojevůdce Jan Čapek ze Sán, který měl polského krále Vladislava II. Jagella podpořit v boji proti řádu německých rytířů v Prusku.
O příběhu s velbloudem zanechal svědectví mimo jiné humanistický učenec Hilarius Litoměřický, jenž připomínal, že Plzeňští husitům velblouda nevrátili ani za nabízené vysoké výkupné 50 kop pražských grošů. Nevyměnili ho dokonce ani za důležitého zajatce, jenž měl mít údajně hodnotu 200 kop.
Později byl velbloud odveden jako projev vděčnosti do Norimberku
V každém případě není třeba pochybovat o tom, že byl velbloud v době husitských válek pro obyvatele Plzně jedinečnou atrakcí a zvířetem, které nikdy předtím neviděli. Jeho získání vykládali jako symbolický obrat k lepšímu a přesvědčovali se ve víře, že obléhání brzy skončí, což se opravdu záhy stalo.
Plzeňané později „saracénského čerta“ věnovali do Norimberku, což bylo město, které jim v době obléhání mělo pomoci nejvíce. V norimberských městských účtech se zachoval i finanční dar pro obyvatele Plzně, který velblouda do Norimberku přivedl.
Velbloud není jediné zvíře v plzeňském městském znaku
Velbloud se tak stal společníkem stříbrné chrtice v červeném poli, již si rovněž v době husitských válek dali do svého znaku měšťané, aby tímto způsobem zdůraznili svoji věrnost panovníkovi. Roku 1466 pak papež Pavel II. doplnil do znaku dva klíče ve stříbrném poli a zbrojnoše, který drží polovinu orlice ve zlatém poli. V té samé době si Plzeňané sami dali do znaku i obraz nejstarší plzeňské pečeti.
Roku 2013 se zvířata z plzeňského znaku dočkala poprvé svého požehnání
Roku 2013 požehnal v Plzni zvířatům z městského znaku biskup František Radkovský. Inaugurace se konala ve dvoře mezi františkánským kostelem a budovou spořitelny ve Františkánské ulici. Po žehnání zvířatům obešel slavnostní průvod náměstí Republiky až k radnici, kde jej symbolicky převzal tehdejší primátor Martin Baxa. Žehnáním zvířat z městského znaku Plzeň napodobila jiná města, jako je New York nebo Londýn.
Velblouda také symbolizuje jedna ze zlatých kašen, které od roku 2010 zdobí plzeňské náměstí Republiky. Další kašny značí chrici a anděla, tedy další symboly z malého, respektive velkého znaku.
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
Copywriterka se věnuje psaní na částečný úvazek od roku 2016. Vystudovala archeologii, ale zajímá se v podstatě o veškeré obory, které spadají do skupiny humanitních věd. Mezi její preferovaná témata, která jsou úzce spjata s jejími koníčky, patří gastronomie, přírodní a kulturní památky, historické události, literatura, flóra a fauna.