Bolestivá poprava tekutým zlatem byla určena především chamtivcům
Bizarní kreativnost v metodách poprav či mučení je v historii lidského pokolení nehezkou kapitolou. Odpudivé tresty, jejichž cílem nebylo jen bolestivě potrestat odsouzeného, ale i varovat veřejnost před zakázaným jednáním, se praktikovaly prakticky v jakékoliv době a na jakémkoliv osídleném místě. Někteří despotičtí vládci jimi také ukájeli svoje touhy a stávali se ještě obávanějšími. Neuvěřitelnou formou popravy se pak může zdát pití roztaveného zlata. Této nákladné metody bylo přitom v minulosti využíváno na obou stranách Atlantiku a rozhodně nešlo o nic příjemného.
Mučení zlatem zevnitř
Římané, pověstní španělští inkvizitoři, ale i domorodí američtí indiáni využívali k popravám roztavený drahý kov. Šlo o poměrně jednoduchou techniku. Oběť byla nejprve spoutána tak, aby nemohla hýbat hlavou, případně byla pevně držena, přičemž jeden z katů ji násilně otevřel ústa. Druhý popravčí jí pak jen nalil do hrdla roztavené zlato a o zbytek se postaral drahý lektvar.
Zlato v útrobách oběti způsobovalo nevratné škody. Poškozovalo ústní dutinu i jícen a když se dostalo až do žaludku způsobovalo ukrutné bolesti. Někdy jej oběť vdechla a smrt nastávala prakticky okamžitě. Vědci při jednom z experimentů zjistili, že roztavený drahý kov tuhne asi po deseti vteřinách, ale samotnou smrt primárně nezpůsoboval. Organismu také škodily jedovaté výpary, které se dostávaly z tuhnoucí tekutiny.
Historické popravy zlatem
Zdokumentovaných historických momentů o popravách roztaveným zlatem není mnoho, přesto odborníci předpokládají, že nešlo o ojedinělou metodu tortury.
V Římě zlato v hrdle zakusil i politik a vojevůdce Marcus Licinius Crassus (115-53 př. n. l.), který v době úpadu římské republiky nashromáždil obrovský majetek na úkor osob, které byly prohlášeny za nepřátele státu. Osudovým se mu stala jeho funkce prokonzula v Sýrii, kde bojoval proti Parthům. Crassus a jeho legie byli poraženi parthským králem Orodem II., Říman byl zajat a podle všeho popraven zlatem nalitým do jeho útrob. Údajně mu byl tento způsob popravy uložen v souvislosti s neuhasitelnou žízní po bohatství.
O něco dříve, konkrétně v roce 88 před naším letopočtem, okusil zlatou smrt římský generál a politik jménem Manius Aquillius. Tohoto muže nechal popravit vládce Pontského království Mithridates.
Hrůznou smrtí také zemřel v roce 1599 španělský guvernér v jihoamerické koloniální osadě Logroño. Evropan měl podle všeho konflikt s amazonským domorodým kmenem Jivaro, se kterým obchodoval se zlatem. Detaily potyčky nejsou známy, ale guvernér byl nařčen z podvodů a během následné vzpoury domorodců, během níž prý zemřelo až 25 tisíc Španělů, byl zajat a za svoji chamtivost popraven tím, co měl nejraději, zlatem.
Popravu zlatem používala i nechvalně známá španělská inkvizice, která se pro svoje ukrutné metody výslechů a poprav stala synonymem pro zlo.
Galerie:
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
Sdílejte:
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.