Praha nepatří k nejdražším městům Evropy. Přesto se tu na byt šetří nejdéle
Podle Deloitte Property Indexu potřebuje průměrný Pražan na nový byt o velikosti 70 metrů čtverečních zhruba patnáct hrubých ročních mezd. Přeloženo do praxe je to 180 výplat, ze kterých by neutratil ani korunu. Hůř je na tom v Evropě už jen pár měst.
Přitom Praha není extrémně drahá. Metr čtvereční nového bytu tu vychází kolem 5 300 eur, tedy podstatně méně než v Amsterdamu, Mnichově nebo Paříži. Rozdíl dělá druhá strana rovnice – mzdy. A protože ceny bytů rostou dlouhodobě rychleji než platy, mezera se každý rok o kousek rozšiřuje.
Chybí byty, ne zájem
Praze každoročně přibývá kolem dvanácti tisíc obyvatel. Nových bytů se tu přitom dokončí méně než pět tisíc. Tenhle nepoměr se nedá vysvětlit tím, že by developeři neměli chuť stavět – v prvním pololetí 2026 se v Praze prodaly skoro tři tisíce novostaveb a zásoba volných jednotek zůstává nízká. Problém nastává dřív, než se vůbec kopne do země.
Povolovací řízení v Praze běžně trvá přes pět let. Nový stavební zákon, který měl proces zrychlit, zatím výsledky nepřinesl a v celé republice bylo v roce 2024 dokončeno zhruba 30 300 bytů, o pětinu méně než rok předtím. Každý rok zpoždění se přitom promítne do ceny — pozemky, materiál i peníze developera něco stojí a čekání není zadarmo.
Město roste dovnitř
Praha se nerozpíná do polí, ale zaplňuje se. Karlín, Holešovice, Vysočany, Smíchov – všude tam se z bývalých fabrik a nádraží stala rezidenční čtvrť. Je to logické: infrastruktura už existuje, tramvaj jezdí, škola stojí. Zároveň je to důvod, proč ceny rostou nejrychleji právě v těchhle lokalitách. Kupující platí za polohu v už fungujícím městě.
Druhá cesta vede na okraj kompaktní zástavby, kde město končí a začíná krajina. Přesně tam vzniká projekt Nad skálou na Barrandově — tři domy na hraně Prokopského a Dalejského údolí, s tramvají za rohem a centrem zhruba deset minut daleko. První etapa nabídla 127 bytů a 121 podzemních stání, druhá je v prodeji. Pro někoho, kdo hledá nové byty na Praze 5 s výhledem do zeleně místo do vnitrobloku, je tohle varianta, která v centru neexistuje a existovat nebude.

Co z toho plyne pro kupující
Čekání na levnější trh se zatím nikomu nevyplatilo. Sazby hypoték od roku 2023 klesly zhruba o dva procentní body, ceny za stejnou dobu vyrostly víc, než kolik levnější úvěr ušetřil. Dokud se nezmění rychlost povolování, tenhle vzorec bude nejspíš pokračovat.
Prakticky to znamená dvě věci. Rozhodovat se podle celkových nákladů, ne podle úrokové sazby samotné. A dívat se i mimo zavedené adresy — rozdíl mezi Karlínem a lokalitou, která je patnáct minut tramvají dál, dnes dělá klidně čtyřicet tisíc na metru.

