Sibyla nebyla jen jedna. Královna ze Sáby je nejznámější z nich
Odkaz Sibyly v podobě věšteckých předpovědí je obecně známým. Málo se už ale ví o skutečnosti, že Sibyla nebyla jednou osobou, jednalo se o jakýsi řád prorockých kněžek. Nejznámější z nich je Královna ze Sáby.
Žena prorok
Přisuzovat ženám doby antiky významné postavení náboženského či mytického charakteru nebylo zcela běžným. Sibyly se však těšily úctě a respektu. Měly to být vyvolené kněžky se schopností předvídat budoucnost. Tento výjimečný dar jim měl udělovat bůh řecké a římské mytologie Apollón.
Věštecké svatyně se těšily oblibě vojevůdců i panovníků, takto získané předpovědi byly respektovány vrchností i poddanými. Není tedy divu, že jedna Sibyla nestačila. Postupem času jejich počet narostl na dvanáct. A v korespondenci s tím působily kněžky ve dvanácti věšteckých svatyních.
Jejich další přídomek se často odvíjel od místa původu konkrétní ženy, a tak je možno se dočíst o Sibyle Kumské, Perské či třeba Libyjské. O něco komplikovaněji je to s kněžkou Delfskou.
Sibyla a Pýthie
Aby to nebylo zas až tak jednoduché, odlišoval starověk mezi Sibylou a Pýthií. Oba tituly zastupovaly významné kněžky se schopností předpovídat budoucnost. Pýthie je jednoduše řečeno jakési synonymum Sibyly s tím, že se pojí výhradně k Delfám.
Zde měl dlít drak, kterého Apollón skolil. Následně si přivlastnil místní věštírnu, kde od té doby působí Delfské Pýthie. Ty tudíž, stejně jako Sibyly, patří Apollónovi.
Královna Orientu
Říkalo se jí též Sibyla Michalda z rodu Kumanů a žila zhruba v letech 970 – 870 př. Kr. Pocházela z území Sába v Arábii. Její proroctví se vzrušeně diskutují i v dnešní době. Ano, toto je ta Sibyla, kterou máme na mysli, když hovoříme o oněch pověstných shodách odkazu minulosti a současném dění.
Královna ze Sáby měla být tak moudrá a natolik přesvědčivá, že jejímu proroctví dychtivě naslouchal i sám slavný král Šalamoun. I on byl studnicí moudrosti, Sibyla však předpovídala věci nadčasových rozměrů.
Právě tato Sibyla údajně sepsala své věštby do devíti knih, v nichž předpověděla velké události, jako například příchod Ježíše Krista i jeho ukřižování. Její slova nás však provází ještě dnes. Samostatné knihy věnovala třeba rozprávce o budoucnosti Evropy, o válkách evropských a světových, dodnes je otázkou, kdy má přijít jí nastíněný Den poslední.
Věštba není návod
Přesto, že význam takovýchto dědictví našich předků je výjimečný, je si zapotřebí ponechat rovněž zdravý rozum. Mnohé věštby jsou natolik obecné či nejasné, že ona shoda se skutečnou událostí může být jaksi spíše vyčtena mezi řádky, než skutečně a jasně podložena konkrétním popisem. A tak, kdo v onom daném proroctví chce najít podobnost, najde. O Sibyliných věštbách tedy nemůžeme mluvit jako o jednoznačném popisu toho, co přesně, kdy, jak, proč a s jakými následky se stane.
A tak se o mnohých z nich dozvíme až ve chvíli, kdy se něco přihodí. Neboť bez reálné události zkrátka nejde proroctví přesně interpretovat.
Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).