Čarodějnice na šibenici na malbě z roku 1655. Zdroj: Volné dílo, Wikimedia

Ve středověku nechávali popravené viset na šibenici i několik let

Pravděpodobně nejvyužívanější trest smrti ve středověku bylo oběšení. Samozřejmě se využívalo i jiných způsobů poprav, nicméně právě tento vynikal svojí jednoduchostí a svoji roli hrála i jistá pompéznost celého představení.

Proč zrovna oběšení?

Mučení bylo hlavně nástrojem získávání informací a důkazů. Naproti tomu poprava se rovnala především zdviženému ukazováčku směrem k jejímu publiku. Oběšení sloužilo jako varování pro lidi, aby se vyhnuli podobnému konci. Vězni neměli žádná práva, zacházení s nimi rovněž neupravovaly žádné zákony. Tento stav měl na svědomí nekontrolované rozšíření poprav a mučení bez jakékoliv možnosti regulace.

Po provedené popravě se někdy mrtvá těla nechávala zavěšená na popravišti. Tato hrůzná přehlídka měla ještě více demotivovat od podvratných činů, jakoby samotná veřejná poprava nebyla dostatečná. Občas se nejvyšší trest vykonával tak, že byl žijící člověk upoután do řetězů a ponechán svému osudu. Obvykle zemřel žízní a vyhladověním po několika dnech, případně v horkém počasí nebo naopak v chladu umíral ještě dříve.

v řetezech
Někdy byl člověk upoután do řetězů a ponechán svému osudu. Foto: Needpix

Věšení v řetězech hlavně pro zvláště ohavné činy

Vystavování mrtvého těla po popravě bylo většinou praktikováno jen u těch nejhorších činů, hlavně vražd. Například takto byl popraven a ponechán v řetězech jistý John Dow Macgregor v roce 1637 za krádež, loupež a vraždu. Časem se zločinci začali popravovat rychleji, ale jejich těla se nechávala déle na očích lidu viset a zahnívat.

Oficiálně dle církve neexistovala zpráva v o tom, jak moc posmrtné zostuzení těla ovlivňovalo osud duše, nicméně nešlo o nic zanedbatelného. Nejenže byl mrtvému upřen klasický pohřeb, jenž měl do jeho konce vnést pokoj, ale navíc mrtvé tělo takto doslova hnilo na očích všem. Někdy se dokonce těla dávala do speciálních klecí, ve kterých byla opět ponechána svému osudu. Nešlo přitom o levnou záležitost, například podobný trest udělený Edwardovi Milesovi roku 1793 v Anglii vyšel na 67 liber. Na tehdejší dobu to byla opravdu pěkná hromádka peněz.

I mistr kat měl slabší chvilky. Mydlář popravoval precizně, když to však poprvé nevyšlo, odešel na zasloužený odpočinek

Popravy v Plzni

Samozřejmě ani samotná Plzeň se nevyhnula popravám. Bylo tedy potřeba, aby měla i svého kata. Nedá se ovšem říci, že by šlo zrovna o populární řemeslo. Nesnadné povolání a myšlenka veřejné hanby spojené s ním měla na katy samotné vcelku zničující vliv. A tím přeneseně i na odsouzence. Stávalo se, že se kvůli nešťastnému stavu kata poprava úplně nedařila a odsouzený si před odchodem na onen svět zažil pekelná muka. Plzeňské popraviště bývalo daleko za branami Plzně, v současnosti je na tomto místě pivovar.

plzeň 1619
Plzeň v roce 1619. Popraviště je označeno šipkou. Zdroj: Volné dílo, Wikimedia

Šibeniční vrchy v Plzeňském kraji

Několik měst na dnešním území Plzeňského kraje mělo výsadu práva hrdelního. Dnes tuto skutečnost připomínají takzvané šibeniční vrchy.

Jedno takové místo vzniklo v Horšovském Týně. Do třicetileté války nebylo popraviště příliš využívané, to se bohužel časem změnilo a roku 1631 bylo znovu obnoveno, zejména kvůli častému drancování a krádežím.

rozhledna
Rozhledna na Šibeničním vrchu u Horšovského Týna. Foto: Jik jik / Wikimedia

Dalším městem s právem hrdelním byl Stod. Původně se popravovalo na jiném místě, nicméně od roku 1570 bylo jako šibeniční vrch nazýváno území ležící na pravém břehu řeky Merklínky, nedaleko Nového mlýna.

Šibeniční vrch se nachází také u Boru u Tachova. V současnosti je tam přístupná vyhlídková věž s minirozhlednou, jež poskytuje výhled na část Českého lesa a samotné město. Podobnou podívanou si můžete užít i z rozhledny Bohušův vrch v Plané, kterému se také někdy říká šibeniční.

Doplňující zdroje: Thearchaeologist.org; K. Vávrová – Útrpné právo a hrdelní tresty v českém raném novověku

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

Autorka se věnuje psaní různorodých článků převážně ze zahraničních zdrojů, a to od roku 2022. Mezi její oblíbená témata patří netradiční historické události, neobvyklé psychické poruchy, nové technologie nebo filmové události.


Tereza Netrvalová

Autorka se věnuje psaní různorodých článků převážně ze zahraničních zdrojů, a to od roku 2022. Mezi její oblíbená témata patří netradiční historické události, neobvyklé psychické poruchy, nové technologie nebo filmové události.

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru