Ilustrační obrázek. Zdroj: Volné dílo

Za lichvu na popraviště. Jiřímu Voděradskému nepomohly přímluvy aristokracie ani jeho sedmi dětí

Obchod s penězi nebyl v minulosti ničím výjimečným, přestože se jej úředníci snažili potlačovat. Pro křesťany dokonce do 15. století znamenalo půjčování peněz s úrokem hřích a zejména židovští obchodníci tak horentně vydělávali na půjčkách křesťanům. Do 16. století se pravidla půjček mírně uvolnila, řešilo se, kdo co může půjčovat, za kolik, ale jednotná pravidla stanovena nebyla. Vznikl tak chaos, protože rozmach obchodu s penězi se zcela vymkl kontrole. Český zemský sněm zareagoval vydáním závazných pravidel úvěrového styku v polovině 16. století.

Snížení výše úrokové míry obchodníky nepotěšilo

Pravidla mimo jiné ukládala výši úrokové míry křesťanského úvěru. Ten mohl být maximálně 6 %. Pro obchodníky s penězi to pochopitelně byla tvrdá rána, protože dosavadní výše úrokové míry byla obvykle desetiprocentní. Rozhodnutí připravilo movité měšťany a šlechtice o velkou část zisku a ti si tuto skutečnost samozřejmě nechtěli nechat líbit. Proto mnoho z nich pokračovalo v půjčkách s vysokými úroky i nadále. Klientů byl totiž dostatek. Pokud ale měli tito obchodníci, většinou vážení občané, pocit, že vykonávají něco, co jen lehce překračuje pravidla, hluboce se mýlili. Tvrdým signálem všem lichvářům byla poprava rytíře Jiřího Voděradského z Hrušova.

Lichvář s ortelem smrti

Tento bohatý muž pocházel z vladycké rodiny z Hrušova u Mladé Boleslavi. Voděradští v průběhu 15. století získali mnoho statků hlavně na Kolínsku a Kutnohorsku. Jiří je ještě rozšířil. Zděděný majetek ale uměl zpeněžit především půjčkami a lichvou. Jeho neomalenost a neustále se zvětšující bohatství se ale stalo trnem v oku nejen jeho přátelům, ale také věřitelům. Obchodník byl na podzim roku 1580 na rozkaz císaře zatčen a postaven před zemský soud, před kterým se zpovídal za lichvu.

Proces to byl rychlý. Jiří Voděradský byl 15. října 1580 shledán vinným. Byla mu prokázána nezákonná partita i sedlání, což byly tehdejší formy nelegálního lichvaření. Odsouzení to bylo očekávané, ale vynesený trest všechny překvapil. Jiřímu byl sdělen trest smrti a vykonání rozsudku bylo stanoveno na 20. října 1580. Za odsouzeného rytíře se začalo přimlouvat mnoho aristokratů. Soud ale nevyslyšel ani prosby jeho manželky Anny a sedmi dětí. Lichvář byl bez milosti ve stanoveném termínu popraven.

Konec okaté lichvy i rodu Voděradských

Většina Jiřího majetku byla konfiskována císařskou komorou. Zbytek přešel na jeho nezletilé syny Jindřicha, Jana, Václava a Bohuslava. Žádný z nich ale nedokázal historický rod udržet životaschopným. Bohuslav, který zemřel v roce 1612, byl posledním mužem s přízviskem Voděradský, a tak klan vymřel po meči.

Poprava boháče byla varováním pro ostatní lichváře. Žádný z nich nechtěl skončit na šibenici, a tak se postava Jiřího Voděradského zapsala do českých dějin jako odstrašující případ a zároveň varování pro ostatní obchodníky.

Zdroje: Kronika Českých zemí 1471 – 1680; soupispamatek.com


Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 

Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz