Hromy a blesky mohou zvířata děsit stejně jako ohňostroj. Jak jim jejich trápení ulehčit?
Bouřky lidi od pradávna děsí. O co hůř je pak vnímají mnohá zvířata, jejichž ostřejší sluch zaznamenává burácející hromy intenzivněji. Řeč bude především o psech.
Psi slyší až trojnásobně líp než lidé. Nejlépe vztyčená ouška
Odhaduje se, že pes slyší dvakrát, až třikrát lépe, než člověk. Navíc vnímá širší škálu zvukových vln, psí sluch je tak daleko citlivější. Není se co divit, že mnozí z nich se o silvestrovské půlnoci neobejdou bez uklidňujících léků. Šílený hluk, jehož původ neznají a nechápou, je dohání k zoufalství.
Obecně pak psi s ušima vztyčenýma slyší lépe, než například jezevčík, který má ušní boltce svěšené. To samozřejmě pramení z faktu, že jeho sluchovody jsou takto částečně chráněny, zatímco uši vzpřímené přijímají zvukové podněty v plné míře.
Vystavení přílišnému hluku psa nejen stresuje, ale i bolí. Tato lokální bolest sluchovodů může, v krajním případě, vést až k ohluchnutí.
Přivykání už od malička
Co tvor, to jiné reakce. Pokud se ale zvíře nadměrně hlučných podnětů bojí, kromě medikamentů, které přináší zase jiná rizika, mu nic plně nepomůže. Můžeme mu ale částečně ulevit.
Je to jako u dětí, v začátcích jsou i zvířata nejvíce „tvárná“. Proto je vhodné zkusit jim představit hluk jako něco, čeho se nemusejí bát. Hlasitá hudba, ohňostroj sledovaný skrze plastová, zvuk částečně těsnící okna, chůze u frekventované silnice a tak dále a tak dále.
Samozřejmě, že tyto pokusy musí být zvířetem kladně přijaty. Pokud se chová vyděšeně, je na čase experiment ukončit a odložit zase na jindy. Proces přivykání musí být postupný, zvíře svojí intenzitou nesmí stresovat, natož mu způsobovat bolest.

Zavřít, zatáhnout a zapnout televizi
Zvíře při bouřce často vnímá nebezpečí, které se rozléhá všude kolem něj. Blesky navíc nepřirozeně narušují tmu noční oblohy, jsou kontrastní. Jakousi univerzální metodou by tak měla být snaha jej od těchto vjemů co nejvíce izolovat.
Rozhodně není láskyplné vyděšeného psa nechat samotného venku zoufale výt na měsíc. Při bouřce by zvířeti mělo být umožněno být uvnitř bytu nebo domu. Okna zavřít, žaluzie zatáhnout, v místnosti rozsvítit světlo a zapnout televizi či rádio pro částečné rozptýlení. To nabídne alespoň trochu snesitelnou atmosféru. Pomoci mohou také antistresové pamlsky.
Najít bezpečnou skrýš
Právě všude se rozléhající burácení vede k tomu, že zvíře neví, kde je ono bezprostřední riziko a odkud jej má očekávat. To vede k dalšímu stresu. Ideální tak je, najít místo, kde bude jaksi uzavřeno, v jeho očích zde najde bezpečí. Pozor, nesmí se jednat o doslovné uvěznění do uzavřeného prostoru! Může to být nastevřená skříň nebo poodhalený prostor pod gaučem. Zvíře si místo obvykle samo vyhledá. Pak je vhodné mu nebránit, například proto, že skrýš obsahuje čisté prádlo. Situace si žádá shovívavost. Ještě lépe, pokud jej přikryjeme oblíbenou dekou, přineseme milované hračky a sedneme si blízko něj.

Být nablízku a zůstat klidný
Zvíře už má rozsvíceno, slyší hlas televize odvádějící pozornost od dozvuku hromů a je v rámci možností ukryto. Bouřka burácí dál, ale už je líp. Pořád se sice klepe, ale vidí, že pán je nablízku. Na zvíře je vhodné mluvit klidným, ztišeným hlasem. Když uvidí klid svého pána, pocit bezpečí se umocní.
Chování většinou nepomůže, hlavně nic nelámat přes koleno
Majitel se často snaží vyděšené zvíře chovat a držet jej v náručí, což v určitých případech funguje. Většinou je ale tvoreček tak vyděšený, že hledá uzavřený prostor, nikoliv pohyb, byť se svým pánem, uprostřed místnosti.
Ať už na psa, kočku či jiné zvíře platí cokoli, je hlavní snažit se mu v těchto stresových situacích poskytnout pomoc, jakou vyžaduje. Nesnažit se mu zatvrzele klást své metody, jejichž vynucování strachem šílené zvíře stresují ještě víc.