reklamní prostor
Slované v boji. Malba: V. Vasnetsov, Volné dílo, Wikimedia

Beránci neschopní boje? Nejstarší Slované nebyli žádní svatoušci

O raných Slovanech se často traduje, že byli mírní, až holubičí povahy, bojácní a neschopní boje. Podle nejstaršího pramenu, který zcela jistě zmiňuje Slovany, tito lidé ještě ve 4. století našeho letopočtu nedisponovali zbraněmi, přesto se z nouze postavili na jakýsi odpor proti nájezdným Ostrogótům. Tento konflikt lehce nastínil římský historik Jordanes. Jenže kronikáři v 6. století už Slovany popisují jako útočné bojovníky, kteří krutě řádí. Co se změnilo?

Krutí bojovníci z nouze?

Ve 4. století zcela jistě zabíraly slovanské kmeny obrovská území kolem řeky Visly až po Dněpr. Jenže Řím a jeho provincie Slované neohrožovali, a tak je kronikáři buď neznali nebo se o ně nezajímali. Zlom přišel zhruba v první polovině 6. století. Tou dobou začaly slovanské kmeny útočit na Balkáně na provincie Byzance. Důvod není zcela jasný, ale zřejmě šlo o nutnou expanzi. Právě v oblasti Balkánského poloostrova bylo na tehdejší dobu vcelku „rušno“, časní Slované byli zdatní zemědělci a pro svoje přežití potřebovali novou půdu. Odcházeli z míst, kde se půda vyčerpala a na ně se vraceli až po dlouhých letech, mezitím lidí přibývalo a ti museli někde zakotvit.

Pro člověka 21. století je těžko představitelné, co se v časech, o kterých píšeme, odehrávalo. Pouze málo pramenů dokládá, o jak krutou dobu se jednalo. O slovanských vpádech do Byzance se nezachovaly rozhodně lichotivé zmínky. V roce 550 se bojovým slovanským kmenům podařilo zajmout vůdce byzantského vojska Azbada, toho nejprve mučili a následně jej ještě živého hodili do ohně. Ti samí vojáci drancovali okrajové osady a nechávali za sebou jen smrt. Vesničany naráželi na kůl, ubíjeli je kyji či je upalovali bez ohledu na věk a pohlaví.

Zdatní bojovníci zejména ve svém prostředí

Již na konci 6. století se podle byzantského autora Menandra Slované vyznačovali jako skvělí válečníci. Výborně uměli bojovat především ve svém prostředí. Vyhovovaly jim listnaté lesy a křoviska, kde se uměli dokonale skrývat a nepřítele tak překvapit. Naopak otevřené prostranství jim nesvědčilo, a pokud došlo k boji na takovém místě, rychle se stahovali do lesů, kde ale znovu útočili na soupeře.

První velká bitva o Čechy proběhla mezi germánskými kmeny před více jak 2000 lety

Paradoxní na celé situaci je, že ačkoliv v době stěhování národů nejvíce docházelo ke slovanským střetům s Byzancí, byla to právě Byzanc, kdo si najímal slovanské bojovníky jako žoldnéře, třeba v boji proti Germánům nebo Avarům.

Slované byli dobrými jezdci. Rychle objevili sílu mečů a lehké oštěpy vyměnili za kopí. Výbavu nejdříve získávali zřejmě díky obchodu s Franskou říší, později si ji sami vyráběli. Ale již předtím výborně používali luky a šípy, které často namáčeli do jedu. Oštěpy také ovládali bravurně. Bez problémů přecházeli i hluboké řeky, což se byzantským jezdcům moc nedařilo. Slované o této slabině věděli, a právě u vodních toků soupeře napadali a brali jim koně i cennosti.

Ještě před Sámem

Tyto útržky z doby úsvitu slovanských dějin, tedy ještě z doby než Sámo sjednotil některé slovanské kmeny a u Wogatisburgu (asi 631 nebo 632) porazil vojska franského krále Dagoberta, možná naznačují důvody tohoto slavného vítězství. Slované totiž nebyli žádní beránci, jak se o nich traduje. V době neustále hrozících konfliktů to totiž ani jinak nešlo. Bohužel nejstarší prameny zmiňují zejména kmeny žijící na jihovýchodě kontinentu, ale i tak si lze udělat alespoň matný obrázek o nejstarší známé historii Slovanů.

Byzantský historik Jordanes nazýval Slovany jako kmen Venetů. Prokazatelné zmínky o nich spadají do 4. století našeho letopočtu. Jiné římské prameny (např. Ptolemaios) zmiňují jakési Venedy sídlící mezi řekou Vislou, Baltským mořem a Karpaty už v 1. století našeho letopočtu. Jejich etnickou příslušnost však nelze určit, proto je možné spekulovat, zda šlo o Slovany, či nikoliv.
Zdroje: M. Beranová – Slované; S. Pilařová – Slovanské mýty a legendy

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Cookie Consent with Real Cookie Banner