Od prvního sčítání lidí na našem území se počet obyvatel přibližně ztrojnásobil

První sčítání lidí a domů v českých zemích proběhlo v roce 1754 a mělo ryze pragmatický charakter. Monarchie stála před hrozbou nové války o Slezsko a sčítání tak mělo podat informaci o možnostech doplňování vojska. Zároveň šlo o první proces svého druhu v Evropě.

Od nepřesných sčítání po kvalitní statistiku

Kořeny prvního soupisu obyvatel českých zemí sahají k datu 13. 10. 1753, kdy Marie Terezie vydala patent o každoročním sčítání lidu. Akce započala v březnu 1754 a kromě hlav se evidoval i charakter domácností. Úředníci nakonec dospěli k číslu 3 012 134 s možnou odchylkou 6 %. Co je na sčítání zajímavé, je fakt, že číslo ani vzdáleně neodpovídalo odhadu úředníků, kteří předpokládali daleko více osob. Na druhou stranu bylo tehdy sčítání nepřesné, neprobíhalo v jediný den a zřejmě ani cíleně nedošlo k sečtení všech osob, protože se šlechta obávala zvýšení daní. Církev taktéž nebyla pravidelnému sčítání osob nakloněna.

Každoroční sčítání nakonec započalo až v roce 1761 a jeho metodika se rok od roku vylepšovala. V roce 1770 dospěli úředníci k počtu 4 172 000 obyvatel a na přelomu milénia dosáhlo sčítání osob čísla 4 900 000, z toho necelá třetina lidí žila na Moravě a ve Slezsku.

Jako první opravdu moderní sčítání lidí je považován soupis z roku 1869. Tehdy se již zkoumala státní příslušnost, rodinný stav, náboženské vyznání a tak dále. Zároveň bylo dohodnuto, že bude tento proces probíhat každých 10 let vždy v celý rok, tj. 1880, 1890 a následně další dekády. Roku 1869 došli úředníci k číslu 7 565 463. Ještě přesnějšího údaje bylo dosaženo během následujícího sčítání, kdy se zahrnuly i osoby momentálně nepřítomné. Výsledkem bylo 8 223 227 obyvatel.

Rány světových válek a úbytek obyvatel

Další sčítání lidí a domů probíhala pravidelně po deseti letech, a to až do roku 1910. Tehdy obývalo české země 10 076 727 lidí. Následující soupis obyvatel  proběhl až v roce 1921. Pravidelnost ve vedení statistik narušila první světová válka. Tehdy také poprvé došlo k poklesu obyvatel oproti předchozím výsledkům. Za úbytek obyvatel, kterých bylo napočítání 10 009 480, mohla jak válka, tak pandemie španělské chřipky, na kterou na našem území zemřely v letech 1918 a 1919 desetitisíce lidí.

Následující sčítání se již uskutečnilo v řádném termínu a v roce 1930 žilo na území Čech, Moravy a Slezska 10 674 240 obyvatel. Během druhé světové války se tento proces nekonal a přistoupilo se k němu až v roce 1950. Komisaři dospěli ke konečnému údaji 8 896 086 obyvatel. Za úbytkem stála opět tragická válka a odsun sudetských Němců. Nemalý podíl na poklesu obyvatel měla i emigrace Čechů, kteří uprchli před komunistickou diktaturou.

Od sčítání obyvatelstva v roce 1950 lidí opět stále přibývá. Hranice deseti miliónů byla znovu prolomena mezi roky 1970 a 1980 a poslední sčítání z roku 2011 dospělo k výsledku 10 436 560 obyvatel. Z toho mírně převládaly ženy (5 326 794). Občanů starších 100 let bylo napočítáno 514 a nejpočetnější skupinu tvořili lidé ve věku 35 – 39 let (885 988). Příští sčítání lidí a domů proběhne v roce 2021 a primárně bude probíhat prostřednictvím internetu.





Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 

Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz