Muž, který vymazal svou minulost. Přijel do Irska pod falešným jménem a zemřel bez identity
Několik dní se pohyboval po irském Sligu. Zachytily ho bezpečnostní kamery, mluvili s ním taxikáři i hotelový personál. Víme, kam chodil a co dělal. Přesto dodnes nikdo netuší, kým ve skutečnosti byl.
Bylo 12. června 2009, když na nádraží v irském Derry nastoupil do autobusu muž středního až vyššího věku. Měl černou tašku přes rameno a zavazadlo. O několik hodin později vystoupil ve městě Sligo. A právě tady začíná příběh muže, kterého svět zná jako Petera Bergmanna. Jenže se tak ve skutečnosti zřejmě nikdy nejmenoval.
Jméno, které nikam nevedlo
Muž se ubytoval ve svém cíli v City hotelu. Pokoj zaplatil v hotovosti a do ubytovacího formuláře uvedl jméno Peter Bergmann s adresou ve Vídni. Jenže uvedená adresa neexistovala. Personál si později vybavil jeho výrazný německý nebo rakouský přízvuk. Nikdo však nedokázal říct, odkud skutečně pocházel.
Policie postupně prověřovala otisky prstů, DNA i databáze pohřešovaných osob. Bez výsledku. Žádný záznam nevedl k jeho skutečné identitě.
Ještě podivnější bylo jeho chování. Během pobytu v hotelu opakovaně odcházel ven s naplněnou fialovou taškou. Když se vracel, taška byla prázdná. Celkem tak podle vyšetřování učinil třináctkrát. Kam věci odnášel a co přesně vyhodil, nikdo neví. Během těchto chvil se totiž systematicky vyhýbal kamerám. Z další záběrů bezpečnostních kamer přitom policie dokázala sestavit poměrně podrobný obraz jeho posledních dnů.
Muž, kterého kamery nepustily z očí
Na záběrech je vidět, jak se pohybuje po městě. Zašel také na poštu, kde si koupil osm známek a letecké nálepky. Co a komu posílal, to už policie zjistit nedokázala. Jednoho dne se zeptal taxikáře, kde by našel klidnou pláž vhodnou ke koupání. Ten mu doporučil Rosses Point, několik kilometrů od města Sligo. Na toto místo se muž skutečně vydal.
O den později, 15. června, opustil hotel. Odpoledne nastoupil na autobus směrem k Rosses Point. Na pláži ho prokazatelně vidělo několik lidí. Nikdo z nich netušil, že se dívá na člověka, o kterém by se dalo tvrdil, že je opravdovým „mužem bez minulosti“.
In June 2009, a man arrived in Sligo, Ireland, using the name Peter Bergmann. He checked into a hotel, paid in cash, and gave a false address somewhere in Austria. Over the next few days, security cameras caught him walking through the city, calmly and deliberately getting rid of… pic.twitter.com/VHj6rIVuXV
— Fascinating (@fasc1nate) December 4, 2025
Na pláži už nepomohly žádné kamery
Brzy ráno 16. června našel Arthur Kinsella se svým synem Brianem na pláži Rosses Point mrtvého muže. Vyšetřovatelé byli přesvědčeni, že muž utonul. Vše tomu napovídalo. Ovšem nařízená pitva přinesla překvapivé zjištění. V nebožtíkových plicích nebyla slaná voda, načež patolog ve spisu uvedl, že během pitvy nenašel známky klasického utonutí.
Muž měl navíc vážné zdravotní problémy. Trpěl pokročilou rakovinou prostaty, která se rozšířila do kostí a dalších částí těla. Lékař odhadoval, že mu zbývaly nejspíš jen týdny života. Jako příčina smrti byl nakonec uveden akutní srdeční problém. Vyšetřování zároveň vyloučilo cizí zavinění.
Smrtí muže ale nejpodivnější část celého příběhu teprve začala. Policie totiž neměla koho informovat.

Nikdo ho nehledal
U mrtvého nebyl nalezen pas, občanský průkaz ani kreditní karta. Zůstaly po něm jen některé osobní věci. Na skalách poblíž místa, kde bylo tělo nalezeno, leželo oblečení a boty.
Nikdo se během pátrání po jeho identitě nepřihlásil, ačkoliv probíhalo mezinárodní pátrání. Nikdo neoznámil, že se mu ztratil otec, bratr nebo přítel. Nikdo nepřišel říct: „Tohle je on“.
Po několika měsících vyšetřování byl muž pohřben na hřbitově ve Sligu do neoznačeného hrobu. Pohřeb se konal v září 2009 a zúčastnilo se ho jen několik lidí.
Zůstalo po něm několik minut záznamů
Případ je zvláštní především tím, jak dokonale moderní technologie zachytily poslední dny tohoto muže – a jak málo z toho nakonec dokázaly odhalit. Ví se, odkud přijel. Ví se, kdy dorazil do Sligu. Existují záběry z autobusového nádraží, hotelu i dalších míst. Policie má informace, kam chodil, kde nakupoval a s kým krátce mluvil. Přesto chybí jeho skutečné jméno.
A možná také chybí odpověď na otázku, proč člověk, který věděl, že jeho život končí, vynaložil tolik úsilí, aby po sobě nezanechal žádnou stopu.
Případ tak zůstává dodnes nevyřešený. Irská policie se k němu v roce 2021 znovu vrátila a požádala veřejnost o pomoc s identifikací muže. Ani obnovené pátrání však jeho jméno neodhalilo.

