Zašlá sláva západočeských pivovarů. Vzestup a pád plzeňského Světovaru
Když se řekne Světovar, snad každý Plzeňan ví, o jakém místě je řeč. Avšak dnešní konečná tramvajové linky číslo 2 a její okolí byly ještě na počátku minulého století místem na hony vzdáleným od města. Jen tudy vedla, a samozřejmě stále vede, rušná železniční trať do Českých Budějovic a Vídně. Právě zde v roce 1910 začal vznikat čtvrtý plzeňský pivovar.
Start ve vysoce konkurenčním prostředí
První český akciový pivovar, jak zněl oficiální název společnosti, která používala obchodní značku Světovar (Weltbrau), začal vařit zlatavý mok v roce 1913. Ve své době to byl vůbec nejmodernější pivovar v celém Rakousku-Uhersku. Firma měla velké ambice, ale starším plzeňským pivovarům byla trnem v oku. Tehdejší plzeňské pivovary – Měšťanský pivovar (pozdější Prazdroj), První plzeňský akciový pivovar (uvedl na trh pivo Kaiserquell, který se v roce 1918 přejmenoval na Gambrinus) a Plzeňský společenský pivovar (později zvaný Prior) – rozhodně nevítaly konkurenci. Světovar se však snažil a jeho rozjezd byl slibný. Jako první zavedl rozvážení ledu do místních hostinců. Bohužel přišla válka.
Světovar kvůli konfliktu ztratil mnoho příležitostí, zejména v Rakousku. Přesto válku přečkal a pivo vařil i během dvacátých let, kdy se znovu pokoušel o další expanzi na zahraniční trhy. Tentokrát ale přišla hospodářská krize, kterou Světovar neustál. V roce 1932 jej koupil konkurenční Gambrinus. Přesto se pivo pod značkou Světovar vyrábělo ještě za socialismu, ale v podstatě šlo o dvanáctistupňový Gambrinus vyráběný úplně jinde. Poslední výstav původního Světovaru byl stočen v roce 1933. Ten samý rok koupil Měšťanský pivovar i Gambrinus a vznikl tak jeden velký podnik. Pivovar Prior už nefungoval od roku 1925, kdy jej také koupil nejstarší plzeňský pivovar.
Osud areálu pivovaru Světovar
Areál Světovaru byl ve své době moderním podnikem. Stavby se ujala společnost Müller & Kapsa dle návrhu úspěšného architekta Bohuslava Strébla. Areálu, který byl rozdělen do tří bloků, jednoznačně dominovala dvaatřicetimetrová vodárenská věž. Velkou výhodou bylo propojení vlečkou k přilehlé železniční trati.
Po ukončení výroby piva jej nový vlastník využíval jako lahvovnu a sklad. Po válce bývalý podnik využívala armáda. Od devadesátých let minulého století šlo v podstatě o opuštěný chátrající areál, kolem kterého se v průběhu času rozrostlo město.
V současné době areál znovu ožívá a bývalý pivovar se pomalu proměňuje na vědeckotechnický park TechTower, který má poskytovat zázemí pro inovační firmy a startupy. V hlavní budově přestavěné z ležáckých sklepů mají vzniknout kanceláře, dílny, laboratoře, zasedací místnosti a další zázemí pro budoucí podnikatele a jejich zaměstnance. Počítá se i s prostorem pro testování dronů či se školkou. Ve věži, která zůstane zachována, vznikne expozice o historii areálu.
Galerie:
Čtěte i další díly našeho speciálu Zašlá sláva západočeských pivovarů.
Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.
V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. V současnosti vede několik online magazínů.