Ada Lovelace. Zdroj: Volné dílo, Wikimedia

Ada Lovelace. Matematička, která napsala první počítačový program, ale i žena mnoha kontroverzí

Narodila se v Londýně roku 1815 jako Augusta Ada Byron. Dnes je spíše známá jako hraběnka Ada Lovelace. Její přínos pro sestrojení prvních počítačů je nesporný. Geniální matematička, jejíž krátký život významně ovlivnilo setkání s matematikem, filozofem a vynálezcem Charlesem Babbagem, dokázala sepsat první algoritmus speciálně pro počítač, a to v době, kdy ženy stále neměly volební právo.

Čarodějka s čísly

Ada vzešla jako jediný potomek krátkého manželství mezi básníkem lordem Byronem a matematičkou Annabellou Milbanke. Talent tedy měla po kom dědit. Otce ale nepoznala. Ten utekl do Evropy, když byla Ada ještě nemluvně. Výjimečné matematické schopnosti se u dívky začaly projevovat již v útlém věku. Jako dvanáctiletá chtěla sestrojit křídla, aby mohla létat. Studovala anatomii ptáků a dělala si různé výpočty. Přestože nikdy nevzlétla, její matka i babička, která se o ni převážně starala, pochopily, jak se věci mají a dceři zajistily to nejlepší vzdělání.

Mezi její učitele patřila i slavná matematička a astronomka Mary Somerville. Ta ji shodou okolností v sedmnácti letech seznámila s o dost starším Charlesem Babbagem, otcem počítačů. Vědec Adu postupně zasvěcoval do tajů logaritmů a goniometrických funkcí a dalších záludností matematiky.

Dávný myslitel, který popsal svět jako boj protikladných sil, inspiroval Darwina i marxisty

Babbage dospívající dívce představil analytický stroj, na kterém pracoval. Adu zaujala a doslova ji pohltila práce na něm. Tak vznikl pracovně přátelský vztah, na jehož konci byly Adiny poznámky k prvnímu mechanickému počítači, na jehož vývoji se také podílela. Vymyslela, jak jej programovat pomocí děrných štítků, rozšířila tehdy strohou počítačovou terminologii o pojmy jako podprogram nebo cyklus. V podstatě položila základy současného programování. V jejích poznámkách se mimochodem objevil první známý algoritmus zpracovatelný počítačem. Babbage byl schopnostmi mladé dívky okouzlen a žertovně ji označil za čarodějku s čísly.

Čísla, ale i alkohol, muži a hazard

Mužem jejího života se ale nestal Babbage. Během studií matematiky na Londýnské univerzitě poznala barona Williama Kinga, ze kterého se později stal hrabě z Lovelace, Ada tedy byla hraběnkou. S manželem měla tři děti. Porody však provázely bolesti a nemoci. Během léčby propadla alkoholu, avšak ze závislosti se nakonec vymanila. Přesto neměla jednoduchý život. Kromě matematiky ji také zajímal hazard, což vedlo k dluhům. Pokusila se sestavit algoritmus, který by napomáhal k úspěšnému sázení, to se jí však nepovedlo. Ve 40. letech 19. století také proslula aférkami s jinými muži.

Omyly prolínající se společností. Francis Bacon shrnul lidské předsudky do čtyř bodů

Osud ji ale nedopřál dlouhého života. Zemřela v pouhých 36 letech dva měsíce poté, co ji byla diagnostikována rakovina dělohy. Její odkaz stále žije. Například programovací jazyk Ada vyvinutý v 70. letech minulého století byl pojmenován na její počest.

Vizionářka

Kdyby lady Lovelace žila dnes, jistě by byla označena za vizionářku. Věřila, že počítače nebudou jen pouhou mechanickou kalkulačkou, ale najdou využití třeba při komponování hudby nebo pro tvorbu obrazů. Současně uvažovala o počítači jen jako o stroji, o možnosti vytvoření umělé inteligence se vyjadřovala velmi skepticky. Ve své době byla ona a Babbage jedinými lidmi, kteří dokázali pochopit potenciál analytických strojů, tedy vůbec prvních mechanických počítačů.

Galerie:

Zdroje. newscientist.com; biography.com

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Cookie Consent with Real Cookie Banner