Poslední hodiny prezidenta Lincolna. Zdroj: A. Chappel

Dlouhé prokletí amerických prezidentů mělo být mstou dávného šamana

Získávání vlivu na území dnešních Spojených států se neslo v duchu krutých bojů a krve prolité především na straně původních indiánských kmenů. Vojska drtila primitivní obyvatele, až si nadvládu nakonec sjednala. Údajně to ale přineslo následky, které braly životy po více jak 150 let. V důsledku kletby měly umírat hlavy amerického státu.

Krvavá bitva a děsivé prokletí

Jedním z kmenů, které se postavily na odpor, byl i indiánských klan Šavanů. Někdy mezi lety 1811 – 1813 měli povstat. Hrdinně bránili své území, ale přesile nakonec podlehli. Bylo mnoho mrtvých na straně pokořených indiánů, jedním z nich byl i náčelník Tecumseh.

Jeho bratr a údajný šaman i vizionář Tenskwatawa v reakci na osobní utrpení i kmenové ponížení vyřkl kletbu, podle které předčasně zemře nejen současný generál amerického vojska a budoucí prezident William Henry Harrison, ale i další a další zvolení nástupci, k jejichž volbě dojde v letech končících nulou. Proč zrovna nula? Lze jen spekulovat. Harrison se stal guvernérem tzv. teritoria Indiana v roce 1800, stejného roku se sídlem amerických prezidentů stává „Bílý dům“, pýcha a odraz moci utlačovatele.

Jak bylo předpovězeno, tak se také stalo

Nelze samozřejmě tvrdit, že následné události souvisí s onou kletbou. Pravdou ale zůstává, že po dlouhá desetiletí zkrátka američtí prezidenti ve svém úřadu umírali, ať už násilně či v důsledku nemoci.

Harrison, zvolený roku 1840 ve svých 68 letech, zemřel na zápal plic. Ten si měl „uhnat“ během své inaugurační řeči v sychravém počasí, trvající více jak hodinu. To bývá často přijímaný vzorec, ale první známky nemoci se u něj projevily až tři týdny po slavném proslovu. To je přinejmenším argument k zamyšlení. Možná, že za vším ve skutečnosti stál tyfus, jak se rovněž spekuluje, možná ale něco zcela jiného. Harrison, nejstarší americký prezident, strávil ve funkci nejkratší dobu, po oficiálním uvedení do funkce prezidenta si úřadu užíval zhruba 30 dnů.

Abraham Lincoln, zvolen roku 1860, muž, který vešel do historie v otázce zrušení otroctví, byl zastřelen. Osudným se mu stal spor Severu proti Jihu a následný vojenský konflikt. Tajné spiknutí příznivců Jižanů vyslalo svého muže, který prezidenta střelil do hlavy během divadelního představení.

Následovaly tragické osudy dalších prezidentů zvolených v oněch zapovězených letech. James Abram Garfield byl zavražděn střelnou ranou, i William McKinley byl zastřelen. Warren G. Harding měl zemřít na infarkt, spekuluje se ale i o možnosti, že jej otrávila vlastní manželka. Nebylo by se co divit, byl to muž neústupný a tvrdý. Ne náhodou bývá označován za jednoho z nejhorších prezidentů v dějinách USA. Vlastní obohacení a moc šly na úkor rodiny i státu.

A přišla další úmrtí. Franklin Delano Roosevelt, nejdéle úřadující prezident USA (12 let v úřadu), vyčerpaný fyzicky i psychicky, zemřel na mozkovou mrtvici. Oblíbený John Fitzgerald Kennedy, 2. nejmladší zvolený prezident (ve svých 43 letech) byl opět zavražděn, kulka jej zasáhla do pravého spánku.

Muž, co to „rozsekl“

Atentát se chystal i na Ronalda Reagana, zvoleného roku 1980. Krátce po jeho nástupu do funkce byl vážně postřelen. Díky velké dávce štěstěny ale přežil, kulka se zastavila jen kousek od srdce.

Touto událostí jako by se ono prokletí zlomilo, byl konec záhadným úmrtím prezidentů zvolených v roce s nulou na konci. Byla tato výhra nad smrtí i vysvobozením z prokletí? Nelze soudit. Navždy zůstane záhadou, zda šlo o sérii tragických, nicméně zcela nahodilých událostí, nebo o projev moci šamanských rituálů a kleteb.

Galerie:





Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 

Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz