Dobrodruh Tadeáš Haenke. Divoká cesta kolem světa a smrt jako ze špatného filmu

Jako první český rodák vypustil horkovzdušný balon, přešel vrcholky And, objevil největší leknín, hledal pramen Amazonky a byl prvním Čechem, který vstoupil na kontinent protinožců. Přesto je téměř neznámý.

Pokud se řekne Tadeáš Haenke, většina lidí si toto jméno s nikým nespojí. Neprávem. Muž skrývající se pod tímto jménem, toho zvládl tolik, až je s podivem, že je známý pouze v užších vědeckých kruzích.

Anabáze kolem světa, která skončila v Jižní Americe

Haenke byl vědec, ale i dobrodruh. Jeho anabáze, která byla původně cestou kolem světa, se zkomplikovala hned na počátku. Psal se rok 1788 a mladý vědec, který se narodil v roce 1761 v Chřibské na Děčínsku, dostal pozvánku od cestovatele Alessandra Malaspiny k plavbě kolem světa. Haenke se však do Španělska, kde cesta začínala, nedostal včas, a tak výprava vyrazila bez něho. Houževnatý mladík se ale nevzdal a nastoupil na první loď, která směřovala do Jižní Ameriky. Cíl byl jasný, dohnat Malaspinovu výpravu a obeplout svět.

Jenže Tadeáš měl smůlu a loď, na které se nacházel, ztroskotala u pobřeží Jižní Ameriky na hranicích mezi Uruguayí a Argentinou. V té době už ale španělská výprava obeplouvala Ohňovou zemi a měla namířeno na sever při chilských hranicích. Tadeáš již neměl šanci výpravu po vodě dohnat, a tak místo aby se vrátil do Evropy, vstoupil na neprobádané území Jižní Ameriky s nadějí, že kontinent přejde a výpravu dožene na pobřeží Tichého oceánu v Chile. Nakonec se tak opravdu stalo. Haenke prošel mezi domorodými kmeny i andskými vrcholky a s mořeplavcem Malaspinou se setkal v roce 1790 v Santiagu de Chile.

Výprava pokračovala průzkumem Amazonie i pokusem vystoupit na horu Chimborazo v Ekvádoru, který se však nezdařil. V dalších letech se dobrodruzi přesunuli z rovníkových oblastí ke Kanadě a Aljašce, kde Tadeáš zanechal svůj odkaz v podobě pojmenování malého ostrova Haenke. Následovala cesta na jih podél Japonska přes Filipíny, Novou Guineu, Novou Kaledonii až na Nový Zéland. V březnu roku 1793 se výprava přesunula do Austrálie a Tadeáš se stal prvním českým rodákem, který vstoupil na australskou půdu. Zde provedl rozsáhlé botanické průzkumy. Plavba poté pokračovala průzkumem Pacifiku a v té době byl Haenke na příkaz velitele přesunut na expedici po bolivijských řekách. Tadeášovi se tak sen o cestě kolem světa rozplynul, nicméně se mohl věnovat tomu, co ho lákalo nejvíce, a sice v průzkumu Jižní Ameriky.

mapa cesty
Přibližné znázornění cesty Tadeáše Haenke. Podklad mapy: Mapy.cz.

Osudná Jižní Amerika

O tom, že byl Tadeáš Haenke výjimečný člověk, svědčí i jeho následující dobrodružství. Bohužel se mu však lepila smůla na paty i nadále. Účastnil se expedice kolem kolumbijských řek, kde spatřil největší leknín světa, o kterém napsal. Tuto rostlinu však oficiálně pojmenoval až v roce 1840 anglický botanik John Lindley. Dnes ji známe jako viktorii královskou.

Po ukončení průzkumu Haenke zůstal v Jižní Americe v bolivijské Cochabambě. Věnoval se výzkumům fauny a flory, ale i vědeckým pokusům. Byl v kontaktu s předními vědci své doby, ale také s Indiány, jejichž zvyky zkoumal.

Na počátku 19. století nebyla Jižní Amerika zrovna nejklidnějším místem k životu. Téměř celý kontinent zužovaly boje za nezávislost nad evropskými mocnostmi. Nepříjemné byly také konflikty s místními kmeny i časté tropické nemoci. Tadeáš měl sice výborné vědecké výsledky, ale tropické podnebí i psychické vypětí, kterému musel čelit, nalomily jeho zdraví. Zároveň se musel vypořádat s obviněním, že se paktuje se Španělskem. Připravoval proto vlastní obhajobu, která se měla uskutečnit v Argentině. K té však nikdy nedošlo.

Smrt jako ze špatného filmu

Tadeáš Haenke byl tak trochu smolař a podle oficiálních zpráv zemřel v říjnu 1817 nešťastnou shodou okolností. Za jeho zdravotními problémy stál pravděpodobně zápal plic a služebná mu omylem místo medikamentu podala lahvičku s jedem. Je ale možné, že k jeho smrti došlo proto, že podporoval nezávislost jihoamerických států.

Tento světoběžník sice cestu kolem světa nedokončil, botanice však přispěl nemalým dílem. Dodnes se v Praze nachází univerzitní botanická zahrada, kterou po studiích na Karlově univerzitě pomáhal zakládat. V té době také jako první vypustil v Čechách horkovzdušný balon. Jeho život byl tak rozmanitý, že by mohl posloužit jako základ dobrodružného filmu, či seriálu. Přesto je Tadeáš mezi českou veřejností téměř neznámou osobností.





Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz

 
Přidat na Seznam.cz