Když mobily ještě nebyly. Jaký byl život bez moderních technologií?
Dnes už si to většina z nás neumí ani představit. Mobilní telefony jsou naprostou samozřejmostí, internet je nám zdrojem okamžitého poznání, navigace nás dovede až ke vchodu hledané budovy a ještě nás vyvaruje uzavřených komunikací či aktuálních nehod. Život ale fungoval i dřív, ještě před zrodem těchto moderních technologií. A nežilo se špatně.
Mít přednabitou telefonní kartu nutnost
Není to zas až tak dávno, co v každém městě a téměř v každé obci stály telefonní budky, z nichž se dalo veřejně volat. Nemít drobné nebo kartu nabitou kredity se nevyplácelo. Ani soukromí moc nebylo, častokrát se stálo ve frontě a čekalo, až předchozí volající dořeší telefonát s rodinou, lékařem či úředníkem, budky totiž samozřejmě nebyly odhlučněné. Podobně to fungovalo i na poštách, kde se dal telefon rovněž použít, jen fronty bývaly větší.
Ale i tak zastihnout adresáta hovoru nebylo nijak jisté. A tak se například domlouval konkrétní čas, kdy si lidé budou volat. Diáře byly plné čísel domů i do práce tak, aby byla daná osoba co nejvíce k sehnání. Ale jak se dotyčný dozví, že jsme mu volali?
Záznamníky spolehlivě nahrály vzkaz. Když jsme přišli domů, stačilo zmáčknout tlačítko a záznamník nás informoval o tom, kdo a proč nás sháněl. Jen bylo potřeba ohlídat si jeho kapacitu, pokud byla schránka plná, byl problém. Tyto záznamníky byly předchůdci dnešních hlasových schránek, které je možné si aktivovat u mobilního operátora pro případ, že budeme mít mobil vypnutý či jinak nedostupný. A pokud se rozbije? Nevadí, plastová SIM karta s čipem informace předá i v mobilu jiném. Navíc nastupující trend eSIM karet dokonce vyřazuje i klasické „simky“ a navíc toho umí daleko více. Zkrátka tak jde čas.
Knihovna dnes, co to je?
Je to úžasné zlepšení, jen si pomyslíme, co by nás zajímalo, otevřeme úvodní stránku internetu a zadáme požadovaný dotaz. Je skutečně velmi málo informací, které se tu nedají najít.
Tím to ale nekončí. I počítače samotné, natož jejich přenosné verze, umožňují okamžitý přístup k administrativě, účetnictví nebo jiným informacím, které potřebujeme mít po ruce.
Dříve to bylo složitější. Informace se dohledávaly v knihách, pro ty bylo nutné jít do knihovny. Ani dohledání konkrétní knihy nebylo až tak snadné, neexistovaly seznamy, které bychom si předem vyhledali právě na internetu nebo v seznamu počítače místní knihovny.
A co se týče soupisů, číselníků a jiných našich nutných adresářů? Papíry a zase papíry. Účetní statistiky či výkazy, obraty firem, smlouvy, vše bylo k dispozici pouze v tištěné verzi, založené kdesi v šanonu.
Ale ono to také mělo něco do sebe. Dnes neustále koukáme do záře monitorů a i knihy jsou dostupné v elektronické podobě. Kouzlo toho vzít do ruky svazek knihy, pocítit její vůni a nemuset se bát, že se nám vybije baterie, to dnes mnozí ani neznají.
Papírové mapy na cesty a doufat, že je cesta volná
Většina z nás si to ještě pamatuje. Nutností bylo mít v kaslíku auta knihu v tvrdých deskách, která obsahovala mapy republiky, jednotlivých okresů, případně mapy světa. Prstem jsme projeli trasu na mapě a snažili se zapamatovat si, kudy cesta vedla, jakou vesnicí, kde se stáčela a po kolika centimetrech na mapě máme odbočit.
A pokud došlo k autonehodě nebo jiné uzavírce či zdržení, bylo to nepříjemné překvapení, kterému šlo předejít leda tím, že nám o něm někdo řekl. Aktuálnost a hlavně aktualizovanost těchto informací tak nebyla nijak valná. Ale i to šlo a pro zkušené řidiče to nepředstavovalo přílišný problém. Mohli si zvolit svoji trasu, nebyli nuceni podřídit se vůli navigace.
Všechno má svoje pro a proti
Žijeme v době, která svět spojuje skrze moderní technologie. Obratem můžeme být v kontaktu s přítelem, který odcestoval do Ameriky. Mobilní telefon nám je celodenním společníkem, můžeme volat, psát si, fotit, brouzdat po internetu. Pokud toužíme po nových znalostech, jsou nám okamžitě k dispozici právě na internetu. Pokud máme dlouhou chvíli, poskytne nám pro změnu odlehčené články, u kterých si odpočineme bez toho, abychom museli jít do trafiky pro časopisy. A moderní cestování už díky pokročilým navigacím, které jsou běžně dostupné i v mobilní verzi, zvládne každý.
Ale. Stejně jako tyto vymoženosti svět spojily, došlo zároveň i k jakémusi odloučení. Dokud se využívají s mírou, jsou nám nesmírným přínosem. Pokud se však chatování, „lajkování“ a nakrucování pro profilové fotky stane prioritou, pak jde reálný život stranou. A to není dobře. Ani neustálé dívání do monitoru nám neprospívá, taková procházka naopak uleví tělu i mysli.
Online svět má ohromné přínosy. Nesmí se ale stát prioritou. Děti by si i dnes měly hrát venku a všichni bychom měli umět komunikovat z očí do očí.
Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).