Sjezd, který ovlivnil osud Československa. Před 90 lety se bolševizovala komunistická strana

„My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutit krkem. A vy víte, že ruští bolševici jsou v tom mistry.“ Tak reagoval v roce 1929 Klement Gottwald na nesouhlas komunistických poslanců a senátorů, kteří odmítali radikalizaci strany.

Ve dnech 18. – 23. února 1929 se v pražském kulturním domě Domovina konal na rychlo svolaný pátý sjezd KSČ. Setkání straníků předcházelo fiasko z roku 1928, kdy se takzvaného Rudého dne zúčastnilo jen něco kolem šesti tisíc lidí namísto předpokládaných sta tisíc. Rudý den byl náhražkou tehdy populární Spartakiády a skončil naprostou fraškou. Vedení strany den, co se týče organizační stránky, vůbec nezvládlo a účastníci byli nakonec rozehnáni pořádkovými jednotkami. Mladé radikální křídlo strany, takzvaní “karlínští kluci” využili frašku ke svým vizím a začali stávající vedení ostře kritizovat.

Mezi “karlínskými kluky” vynikal Klement Gottwald. Ten již od roku 1926 sjednocoval mladé radikální komunisty a pomalu vytvářel opozici proti vedení strany. Od roku 1928 byl členem vedoucího orgánu Kominterny, mezinárodní komunistické organizace. Gottwald spolu se Slánským, Kopeckým, Dolanským, Švermou a dalšími stoupenci Moskvy na sjezdu kritizoval vedení a za přítomnosti funkcionářů Kominterny prosadil významné personální změny ve straně.

Setkání se stalo milníkem v historii KSČ. Bývalé vedení bylo označeno za „oportunisticko-likvidátorské křídlo“ a Gottwald stranu zcela ovládl. Stal se generálním tajemníkem a přísahal věrnost Stalinovi a moskevské Kominterně. Po boku svých nejbližších “karlínských kluků” začal realizovat politiku třídního boje.

Sjezd znamenal pro stranu pokles členů a proti Gottwaldovi vystoupili někteří poslanci a senátoři KSČ. Jejich kritika však neměla velký úspěch a reakci radikála jsme již v úvodu citovali. Ze strany vystoupila většina intelektuálů, kritici byli vyloučeni a přestože v říjnových volbách získali komunisté pouze něco přes 10 % hlasů, což byl pokles o 3 % oproti roku 1925, její vliv zůstal velký.

Přelomový sjezd znamenal naprosté podřízení Moskvě, devastaci strany i první krok k rudé budoucnosti Československa, ze které se stát vymanil až o 70 let později. Na budově Domoviny v pražských Holešovicích je dodnes deska připomínající osudný sjezd, který se rudě vepsal do dějin Československa.

Galerie:

Gottwaldova průkazka Kominterny




Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz

 
Přidat na Seznam.cz