Sny jako odraz reality. Během spánku znovu prožíváme denní zážitky, ale i nevědomé pocity

Sny od nepaměti lákají naši pozornost a přisuzujeme jim prorocký význam. Existuje řada snářů i odborných poradců, kteří se snaží naše noční vize vysvětlit a převést do reálného významu. Jak to tedy s našimi sny je?

Sny jako čistící mechanismus mysli

Mozek je neuvěřitelný mechanismus, ani v dnešní době nejsme schopni zcela pochopit složitost jeho fungování. Ale i on může být zahlcen pocity a prožitky a to především těmi negativními. Přes den vstřebáváme obrovské množství vjemů. Celou řadu z nich si ani neuvědomujeme. Mozek je však vnímá. Zanechávají v nás jakýsi otisk, který s větší či menší intenzitou mozek zatěžuje.

Stane se tak, že se nám v noci zdá o poradě, o rodinné hádce či o jiných nedávných událostech. Často se však ve snu vracíme mnohem dál. Znovu prožíváme traumata dob minulých. Velmi často se tak objevují sny o maturitě, zkoušce v autoškole, či případné násilné zážitky. Tyto okamžiky nás emocionálně silně poznamenaly, proto se vrací.

Pomocí snů si náš mozek v době, kdy zbytek těla odpočívá a nabírá sílu k dalšímu dni, tyto prožitky třídí. Čistí svůj vnitřní „software“ a pomocí našich zážitků se noc co noc snaží o jeho „upgrade“, vylepšení. To znamená vzít si ze zkušeností to cenné a zbytek „zamést pod koberec“, zanést kamsi do podvědomí.

mozek
Mozek je stále z velké části záhadným orgánem.

Během spánku se protínají dvě reality

A tak během našeho snění dochází ke dvěma situacím. Ke zpracovávání reálných podnětů, které jsme prožili, a k jejich mísení s pocity a prožitky, které nám mohou přijít cizí. Cizí ale nejsou, jsou jen ukryté v nevědomé sféře naší mysli. Rovněž existují, jen si je neuvědomujeme. Doslova se tak protínají dvě reality, mísí se a vytvářejí fantastické snové projekce.

Nejen do snů se promítá naše nevědomé já. Je patrné v našem chování, v naučených vzorcích, výchovou vštěpených názorech a zvycích. Zejména v raném dětství mozek vstřebává neuvěřitelné množství podnětů, od nejbližších, od těch, kteří nás děsí, dítě přijímá plnými doušky vše, co vidí, co cítí, čeho je součástí.

Postupem věku na tyto podněty zapomeneme. V našem mozku jsou však ukryté i nadále. Většinou se projevují právě ve snech. Ale i během dne se někdy stane, že se nějakým „spouštěčem“ rozvzpomeneme, třeba jen mlhavě, na něco, co jsme kdysi dávno prožili. Může to být konkrétní vzpomínka či jen zvláštní pocit, který nazýváme déjá vu [dežaví].

Jak porozumět snům? Důležitý je osobní pocit

Oprostíme-li se od snářů a jejich složitých propletenců významů, vysvětlit si sen můžeme z části my samy. Je třeba z něj uchopit to, co nás v první chvíli nejvíce zaujalo, oslovilo, co jsme první cítili. S tímto pocitem pak musíme pracovat, snažit se jej na základě vlastních zážitků, radostí, problémů i strachů, včlenit do tohoto vzorce. Mozek pracuje s tím, co má a zná. Význam snu je tak niterný a osobitý, každému tak sděluje něco, co je zrovna jemu blízké.

Sny nelze chápat jako přímý návod. Pokud se nám zdá o tom, že nás pokouše pes, neznamená to, že se zítra vlčák sousedů utrhne ze řetězu. Sny mají význam symbolický, je třeba číst mezi řádky. A to nejlépe dokáže jedinec sám, neboť především on ví, co prožívá a aktuálně řeší.

plavec ve snu
Ve snech se často doslova protínají dvě reality.

Padám si, ani nevím jak

Snad každému se někdy při usínání zdálo, že padá z velké výšky. To má svůj konkrétní význam, který je nám všem společný. Jednoduše řečeno, mysl upadá do spánku. A v určité fázi dojde k tomu, že se onen pád projeví jako pád skutečný. Zde není třeba hledat individuální význam. Jedná se o automatický proces těla a mysli, podobně jako dát ruku před sebe, když padáme z kola, nebo zavřít oči, když se rozbije zrcadlo.

Nic se mi nezdá, protože si žádné sny nepamatuji

Omyl. Každému se něco zdá. A to několikrát za noc. Obvykle si pamatujeme sny těsně nad ránem, ty bývají nejintenzivnější. A samozřejmě nejnovější. Není to ale podmínkou. Stejně jako není nutné si je pamatovat.