Modest Musorgskij. Zdroj: Volné dílo

Obdivovaný i kritizovaný Modest Musorgskij se utopil v alkoholu

Názor na jeho tvorbu je poměrně nejednotný. Zatímco někteří v něm vidí vizionáře, který předběhl tvůrčí potenciál své doby, dle jiných byl jen samoukem bez stylu a techniky. I celý jeho život byl plný protichůdných zvratů. Trpěl těžkými depresemi, v jejichž důsledku se u něj střídaly stavy zoufalé apatie s obdobími nadšené činnosti. Alkohol jej pak v závěru života definitivně srazil na kolena.

Voják z odhodlání i povinnosti?

Modest Petrovič Musorgskij (1839 – 1881) pocházel z ruské vesničky Karevo. V době jeho mládí byla rodina dobře finančně zaopatřená a těšila se veřejné úctě. K tomu přispíval i fakt, že šlo o šlechtický rod, navíc s důstojnickou tradicí. Služba vlasti byla pro mužské potomky vnímána jako přirozený dar rodné zemi.

Otec tak chlapci od útlého věku vštěpoval čest a vlastenectví, lásku k hudbě u něj naopak probudila jeho matka. To ona mu dávala první hodiny klavíru, díky nimž už ve svých devíti letech hrál pro potěchu nejen její, ale i rodinných blízkých. Hudba a umění zaujali v jeho srdci významné místo.

I během studia na vojenské škole a následné několikaleté kariéře u Preobraženského pluku se u něj projevovaly spíše intelektuální a tvůrčí zájmy, nežli chlapská tvrdost a disciplína. Když se u něj objevila jedna z prvních vážných nervových krizí, armádu opustil, vojenská služba jej totiž nenaplňovala. Ve volných chvílích se i nadále upínal k filozoficky, umělecky a hudebně laděným dílům.

Samouk s celou řadou novot

Jeho životu dalo smysl především setkání s tzv. Mocnou hrstkou (Mogučaja kučka), skupinou ruských skladatelů nacionalisticky laděné hudby. Byl motivován natolik, že se se zápalem vrátil k hudební tvorbě, s níž si již dříve pohrával, i k jejímu dalšímu studiu. Své hudební znalosti získal především díky vlastnímu úsilí, v dětství pouze docházel na hodiny klavíru.

A zde přichází onen kámen úrazu. Mnozí jeho současníci, ale i generace další, jej odsuzovali za nedostatek hudební preciznosti, nedodržování hudebních konvencí či hudební formy. Tento samouk z armády byl pro některé spíše podivínem, než rovným kolegou.

Musorgskij se tímto nijak zvlášť netrápil, skládal, hrál na klavír a vymýšlel variace, jichž se většina umělců neodvažovala. Lze jej pokládat především za zastánce „psychologického realismu“ či jakéhosi hudebního impresionistu. A tak jsou jeho díla plná zvratů, syrovosti, až jakési hrubosti. To vše mělo zachycovat psychické stavy a pocity, momentální skutečnost, coby realitu nestrukturovanou do umělých póz.

Život i tvorba jako na houpačce

Deprese se do jeho života vkrádaly pravidelně a nabývaly na intenzitě. Tak, jako v pozitivním slova smyslu bylo jeho životním milníkem setkání s Mocnou hrstkou, obrovským životním propadem byla smrt jeho matky v roce 1865. Deprese byly pořád silnější, zůstávaly v jeho hlavě stále delší dobu. Stále aktuálnější byly i problémy s financemi, sužoval jej rovněž všudypřítomný pocit osobní samoty.

To vše se podepisovalo také na jeho tvorbě. Období tvůrčí činnosti se zkracovala, psal chvatně a mezi jednotlivými projekty chaoticky přebíhal. Mnohé z nich za jeho života ani nebyly dokončeny. Když pak ono niterní utrpení začal „léčit“ alkoholem, cesta ke dnu byla o to jistější.

I přes svůj vnitřní boj se ve světlejších obdobích nadále snažil tvořit co nejefektivněji. Díky tomu vzniklo jeho zřejmě nejznámější dílo, opera Boris Godunov (první verze z roku 1869, následně pak 1874), vlastenecky zaměřená hra, popisující především útlak prostých lidí.

Problém lidské svobody byl důležitým tématem mnoha jeho děl. Smutné a paradoxní je to, že on sám zemřel v okovech vlastního alkoholismu. Už nebyl svobodný, byl v zajetí své závislosti. Když pod vlivem abstinenčních příznaků údajně „na ex“ vypil láhev koňaku, jeho alkoholem poničené tělo zkolabovalo. Následujícího dne zemřel.

A dnes?

Za svoji tvorbu býval znevažován. Až nová doba dokázala ocenit jeho smysl pro osobitou originalitu i hudební inovaci na pomezí tvorby a experimentu. Své kritiky má však stále.

Zdroj: britannica.com; YouTube@Royal Opera House, Rousseau


Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 

Sdílejte článek:
Přidat na Seznam.cz