Gambrinus. Zdroj obrázku: Volné dílo, Wikimedia

Gambrinus ve skle známe všichni. Po kom je pojmenován, zůstává záhadou

Rodí se v Plzni, odkud míří napříč celou naší republikou. Piv značky Gambrinus se vyrábí celá řada, ať už nepasterizovaný, nefiltrovaný ležák, originál či odlehčená verze Gambrinus Dry. Všechny svým hlavním názvem odkazují na legendární postavu patrona všech pivovarníků. Víme toho o něm však jen velmi málo.

Tři hypotézy se třemi otazníky

Bavorská Aventinská kronika uvádí, že jakýsi Gambrinus kolem roku 1600 př. n. l. vynalezl pivo. Pravda to ale není. Variace toho, kdo tedy za tímto jménem stojí doopravdy, existují při nejmenším čtyři. Jakkoli nepotvrzené jsou všechny, tři první se jeví být o něco méně pravděpodobné.

První varianta hovoří o sládkovi sloužícím na dvoře Karla Velikého (asi 742 – 814 n. l.), který se měl jmenovat Gambrinus. Víc se toho o něm neví. Nelze si ale myslet, že by tato osoba stála u zrodu piva jako takého, to se vařilo už dříve, jeho počátky spadají do dob starověké Mezopotámie a váží se k civilizaci Sumerů.

Pivo vodou nenahradíš, říká se. Hospody proto byly, jsou a budou. Jak vypadaly dříve?

Další nepravděpodobnou teorií je ta o muži ze 16. století, který byl šlechticem v Brabantsku. Jeho jméno mělo znít podobně. Pivu údajně holdoval natolik, že se nakonec stal jeho patronem. Tuto informaci nabízejí především německé webové stránky, zaobírající se historií piva. Skutečnost nelze nijak prokázat.

Třetí hypotéza činí z osoby Gambrina jakýsi ekvivalent našeho Járy Cimrmana. Má se tak jednat o muže sice nikdy reálně žijícího, ale díky rozšířeným zvěstem o jeho existenci jaksi folklórně oživeného.

Jan Primus alias Gambrinus jako čtvrté a nejznámější vysvětlení

Tato zřejmě nejrozšířenější hypotéza tvrdí, že měl být patronem piva brabantský panovník Jan I., to lze vyjádřit i jinak, jako Jan (Jean) Primus. Žít měl zhruba v letech 1251 – 1294 n. l. a měl být pradědečkem našeho Otce vlasti Karla IV. Jistě, Primus je rovněž značka piva, ale u tohoto panovníka mělo v průběhu let dojít ke zkomolení jeho jména tak, že vzniklo pojmenování Gambrinus. A s pivem údajně co dočinění rozhodně měl.

Měl se stát čestným předsedou bruselského sladovnického cechu. Stál tak u výroby dřívějšího zlatavého moku, u vývoje těch správných přísad, rozhodoval o otázkách vývoje i distribuce tehdejšího piva. Navíc on sám měl být náruživým konzumentem tohoto moku a za večer prý dokázal vypít několik desítek pohárů.

Zašlá sláva západočeských pivovarů. Původně panský pivovar v Chudenicích je na prodej

K uctění jeho snah vznikl ikonický obraz muže s korunou a sklenicí piva v ruce, který se stal předlohou znázornění tohoto patrona. Jednalo se o postaršího muže s vousy v panovnickém hábitu. Obraz pochází ze 16. století a dnes je jeho originál k vidění v Pivovarském muzeu v Mnichově. V dolní části obrazu stojí nápis „Za živa mě nazývali Gambrinus, byl jsem králem Flander a Brabantska. Poprvé jsem vyrobil z ječmene slad a uvařil pivo. Proto mohou všichni pivovarníci říci, že jejich patronem je král“. Jak vidno obraz ale nepochází z doby, ve které měl tento patron žít, a tak spíše než o odraz jeho skutečné podoby, se jedná o klasický jev malířské fantazie, která se snaží vyobrazit historickou osobu, nikoliv ale s reálnými a hlavně relevantními podklady.

Zda je tedy slavný Jan Primus, omylem přejmenovaný na Gambrinus, oným správným historickým vzorem, opět nelze soudit jistě.

Gambrinus jako top na českém pivním trhu

Jakkoli se nám tak vladař s žejdlíkem piva v ruce připíjející na zdraví stal běžným motivem reklam především na náš plzeňský Gambrinus, reálnou vizuální předlohu zřejmě nemá. A ani původce onoho známého jména není jistý. Nic z toho ale neubírá na faktu, že odráží velkolepost chmelového moku, který Plzeň reprezentuje. Gambrinus se stal jedním z hlavních symbolů piva u nás.

Galerie:

Zdroj: L. Chládek: Pivovarnictví

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).


Hana Komiňová

Vystudovala bakalářský obor Religionistika na FF ZČU v Plzni. Psaní je pro ni vyjádřením pocitů i poselstvím dalším lidem. Jak říká: „Je to lék pro duši i účinný prostředek pro hluboká sdělení věcí minulých i budoucích.“ Nejvíce ji zajímají témata 2. světové války, ale blízko má i k tématům víry a legend. Aktuálně se intenzivně věnuje focení opuštěných míst (Urban Exploration).

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru