Kacíř a závadné knihy. Zdroj: Volné dílo, Wikimedia

Jak rozpoznat závadné texty? “Palič knih” Antonín Koniáš a jeho Klíč dával katolíkům odpověď

Klíč kacířské bludy k rozeznání otvírající, k vykořenění zamykající. Tak zní celý název pověstného Koniášova Klíče. Ten sepsal v roce 1729 člen jezuitského řádu a misionář Antonín Koniáš, někdy také známý jako páter Koniáš. Jde o jakýsi seznam nebezpečných knih z pohledu katolické víry. Texty, které se ocitly na indexu tohoto spisu, mohly být opraveny, často je však čekalo neúprosné zničení.

Horlivý jezuita a protireformátor

Koniáš se narodil v roce 1691 v Praze, kde prožil celý svůj život. Když roku 1760 zemřel, měl za sebou slušnou pověst horlivého protireformátora, který pálil české “závadné” knihy až s fanatickým zápalem. Takový popis je však silně zkreslující. Koniáš našel smysl života především v misijní činnosti u jezuitů. Vedl bohoslužby, naslouchal zpovědím, kázal a psal.

Na rekatolizaci se podílel především vyhledáváním skrytých nekatolíků. Těch ani v 18. století nebylo v Českých zemích málo, a tak měl na pilno. Takové lidi často prozradila “závadná” literatura, kterou Koniáš systematicky vyhledával. Nevhodné svazky opravoval k obrazu katolické víry, a to vcelku svérázným způsobem, buďto začerněním určitých částí textů nebo trháním celých kapitol. Mnoho knih ale končilo v ohni.

Horlivec tak zřejmě způsobil nemalé škody pro budoucí historiky. Jeho rukama prošly tisíce svazků, které nenávratně pohltil oheň. Zastánci rekatolizace však oponují, že šlo pouze o svazky plné pověr bez jakékoliv přidané hodnoty. To už však nezjistíme.

Jak podle Koniáše odhalit škodlivé texty?

Koniášův Klíč vychází ze vzoru obdobných seznamů zakázaných knih (Indices librorum prohibitorum). Svazek je jakousi pomůckou, která obsahuje jak knihy určené k likvidaci, tak i výpis závadných pasáží určených k opravě. Klíč kromě seznamu obsahuje i celkem obsáhlý text, ve kterém autor objasňuje důvody k likvidaci, obhajuje katolickou víru a zároveň dává rady, jak vyhledávat další potenciálně nebezpečné texty.

Podle Koniáše byly nebezpečné především české texty sepsané mezi lety 1414 a 1620 pojednávající o náboženství. Tyto svazky doporučoval důkladně pročítat, protože mnohdy nešlo určit, zda byl jejich autor katolíkem. Někdy ale mohla pomoci i předmluva. Vhodné bylo také vyhledávání podezřelých výrazů typických pro kacíře. Reformátor také v Klíči upozorňoval, aby se čtenář nedal zmást tím, že je autorem přeložené knihy katolík, protože do duše překladatele nebylo možné vidět a dotyčný mohl do textu vnést mnoho bludů.

Antonín Koniáš je rozporuplnou postavou své doby, nicméně vystihuje jednu stranu mince tehdejšího ideologického sporu mezi katolickými a potlačenými reformačními myšlenkami. Jednou stranou byl milován, druhou nenáviděn. Takových osobností je plná historie a dokonce i současnost.

Galerie:

Zdroje: Kronika Českých zemí 1681 – 1840; Vlček J. – Dějiny české literatury II

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz