Ilustrační obrázek.

Dávný výbuch plzeňské prachárny otřásl městem. Exploze zabila dva pracovníky

Pomineme-li bombardování Plzně během druhé světové války, historie města pamatuje dva smrtonosné výbuchy. O děsivé explozi muničky na Bolevci v roce 1917 jsme již psali. O více jak dvě stovky let dříve došlo k tragédii, která je také spojena se skladováním výbušnin.

Bylo to 6. června 1698, kdy město kolem půlnoci probudil silný výbuch. Tehdejší Plzeň nebyla tak velká, a tak všem bylo jasné, že exploze přišla z místní prachárny. Příčinu, proč tehdejší výrobna střelného prachu vylétla do vzduchu, asi nezjistíme, ale je velmi pravděpodobné, že za tragédií stojí neopatrnost při manipulaci s nebezpečnými látkami.

Exploze si vyžádala dva lidské životy. Na místě zemřel Zikmund Zikmundovic, učedník městského prachařského mistra Šimona Plešnera, který skonal o dva dny později v důsledku rozsáhlých popálenin.

Když bomby padaly na Plzeň. Spojenci udělali během války ze západočeské metropole nejponičenější město u nás

Plzeňská prachárna stávala v sadech 5. května v místech mezi dnešní Mlýnskou strouhou a hotelem.

Jak se vyráběl střelný prach

Střelný prach se dostal do Evropy ve 13. století z Číny, kde jej objevili o několik století dříve. Jedná se o směs dusičnanu draselného, síry a dřevěného uhlí, která se používala až do konce 19. století a dnes ji nazýváme černý střelný prach. Ten posléze nahradil bezdýmý střelný prach, ale s černým se můžeme setkat například v zábavní pyrotechnice.

Jak to dopadne, když kat propadne alkoholu

V prachárně docházelo k míchání a mletí výše uvedených surovin a k následnému skladování směsi (takzvané prachoviny) dle druhů černého střelného prachu. Například puškový střelný prach obsahoval 75 % dusičnanu draselného, 15 % dřevěného uhlí a 10 % síry. Dělový nebo zápalnicový prach obsahoval jiný poměr látek, vždy ale převažoval dusičnan.

K nehodě během výroby nebo skladování mohlo dojít při neopatrné manipulaci s otevřeným ohněm. Po vznícení mohla následovat řetězová reakce vedoucí k explozi.

Galerie:

Zdroje: Zdroje: P. Mazný, V. Krátký – 100 zajímavostí ze staré Plzně; Archiv Města Plzně; Wikimedia Commons

 

Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si Plzeňoviny na domovskou stránku Seznam.cz.

 
 



Sdílejte:
Přidat na Seznam.cz

O Autorovi:

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.


Petr Kutka

V online světě je doma stejně jako v Plzni. Redakční práci v online magazínech se věnuje od roku 2005. V roce 2017 založil Plzeňoviny a od té doby denně vyhledává zajímavé informace z celého Plzeňského kraje, které rád předává dál. Baví jej ale i dobrá muzika, literatura a dějiny, se kterými je spjato i jeho vysokoškolské vzdělání. V současnosti vede několik online magazínů.

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru