Foto: Hana Komiňová, Plzenoviny.cz

Zámek ve Velkých Dvorcích jako sídlo filmových ateliérů, lazaret i plánovaná ubytovna pro Hitlerjugend

Zámek v těsné blízkosti vsi Velké Dvorce má za sebou dlouhou historii, bohužel ne zrovna veselou. Několikrát vyhořel, světové války ho poznamenaly krví raněných i německou správou, aby nakonec desítky let chátral.

Čtěte více

Foto: Petr Kutka, Plzenoviny.cz

Rodina, která v Plzni ukrývala parašutisty Kubiše a Gabčíka, skončila v Mathausenu

Nenápadný dům v plzeňské ulici Pod Záhorskem je němým svědkem velkých událostí druhé světové války. Za jeho zdmi se jeden čas ukrývali parašutisté Kubiš a Gabčík.

Čtěte více
Shromáždění plzeňští Židé. Foto: Volné dílo

Odsun plzeňských Židů. Domů se vrátila jen hrstka

I západočeská metropole Plzeň byla svědkem transportů do neznáma. Z plzeňského nádraží vyjely celkem tři, vstříc utrpení v nich bylo vypraveno přes dva a půl tisíce lidí.

Čtěte více
Protest na nám. Republiky 1953. Foto: Archiv Západočeské galerie

Měnová reforma v roce 1953 připravila lid o úspory. Nejhlasitěji se ozvali v Plzni

K události, která připravila obyvatele o většinu jejich úspor, došlo 1. června 1953. Protestovalo se na více místech Československa, avšak nejintenzivnější a největší byly protesty právě v Plzni, kde došlo ke 130 stávkám. Vláda však byla na tyto nepokoje připravena a uvedla do pohotovosti oddíly armády a Lidových milicí.

Čtěte více
Zdroj: Mapy.cz

Jak se od začátku tisíciletí změnila Plzeň z leteckých pohledů

Vybrali jsme devět lokalit v Plzni, které prošly v posledních dvou dekádách významnou proměnou a porovnali je z leteckého pohledu. Konkrétně jde o srovnání snímků Plzně z období mezi roky 2001, 2003, 2016 a novějších.

Čtěte více
Následky exploze. Foto: Volné dílo

Výbuch největší rakousko-uherské muničky u Plzně zabil v roce 1917 přes dvě stovky lidí

Mohutný rudočerný sloup dýmu byl 25. května 1917 viditelný na kilometry daleko. Výbuch muničního skladu v Bolevci u Plzně se stal pro 202 lidí osudným. Největší továrna svého druhu v Rakousko-Uhersku explodovala. Tlaková vlna poslala k zemi všechny stromy i domy v okolí, okna rozbíjela i v dalekém centru města.

Čtěte více
Stodský pivovar. Foto: Volné dílo

Zašlá sláva západočeských pivovarů. Pivovar ve Stodě byl trnem v oku i plzeňským gigantům

Západočeské město Stod je dalším z těch, která kdysi dávno svým zlatavým mokem konkurovala Plzni. Místní pivo bylo vyváženo i do zahraničí. A sladu, základní suroviny pro výrobu piva, si dokázal vyrobit snad nejvíce v kraji.

Čtěte více
Foto: Hana Komiňová, Plzenoviny.cz

Pestré západní Čechy. Klášter v Pivoni prošel v historii mnoha proměnami

Dnes obrovský klášterní komplex, bývalé sídlo augustiniánů. Kdysi zelená plocha, k jejíž zástavbě se pojí dvě dávné legendy. Pivoň, ležící v Plzeňském kraji, podle nich bývala místem působení svatých mudrců i svědkem vlastenecké bitvy s německým králem a budoucím římským císařem.

Čtěte více
Kniha Američané v západních Čechách v roce 1945, reprofoto

Komunisté se snažili překroutit fakta o osvobození Plzně knihami i výstavou

Po událostech v roce 1948 začala být role Američanů v západních Čechách znevažována, hanobena, překrucována a nakonec i zamlčována. Na začátku padesátých let mělo ještě mnoho lidí živé vzpomínky na události z května 1945 a komunistická partaj se snažila přítomnost Američanů překroutit k obrazu své pokřivené ideologie.

Čtěte více
Ilustrační foto. Zdroj: Unsplash

Kutílek a Kott: První sérioví vrazi po sametové revoluci řádili hlavně na Plzeňsku

Havlova amnestie přinesla svobodu i pražskému rodákovi Michaelu Kutílkovi, který se v minkovické věznici těsně před pádem komunistického režimu seznámil s bývalým vojákem z povolání Josefem Kottem. Ten mu ještě během pobytu za mřížemi slíbil po propuštění ukázat, jak je možné přijít si k pěkným penězům prostřednictvím vraždy.

Čtěte více
Povodeň v roce 2002 v Plzni. Foto: Plzenoviny.cz

Nouzový stav jsme v Česku zažili několikrát. Nikdy nebyl tak dlouhý jako při současné pandemii

O vyhlášení nouzového stavu rozhoduje vláda ČR svým usnesením a neprodleně informuje Poslaneckou sněmovnu, která jeho vyhlášení může zrušit. Nouzový stav byl v naší republice stanoven již několikrát. V minulosti k němu vedly povodně a orkán.

Čtěte více
Die toten hosen. Foto: Reiner Pfisterer (ilustrační)

Mírový koncert v plzeňském lochotínském amfiteátru aneb Co se stane, když pankáči poslouchají Michala Davida

V Plzni proběhl Mírový koncert v lochotínském amfiteátru 15. září 1987. Hudebníků, kteří měli vyjádřit svůj nesouhlas s vraždou politika a podpořit myšlenku míru, byla opravdu pěkná soupiska a nechyběli ani západoněmečtí hosté, kapely Die Toten Hosen, Haindling a Einstürzende Neubauten.

Čtěte více
Foto: Plzenoviny.cz

Plzeňské zlaté kašny slaví 10 let. Rozpaky budí stále

Aniž by si to většina místních uvědomovala, plzeňské náměstí Republiky je na středoevropské poměry nebývale rozlehlým prostorem, kterému dominuje gotická katedrála sv. Bartoloměje. V poslední dekádě bylo ale nejvíce pozornosti věnováno zlatým kašnám, které byly ve třech rozích náměstí postaveny před deseti lety.

Čtěte více
Zdroj: Volné dílo

Krvavá divoká honba děsila i v okolí Merklína na jižním Plzeňsku

Vyprávění o divoké honbě má své kořeny v dávné germánské historii, ale o jízdě temných lovců se povídalo i v českém prostředí, převážně na západě. Nejvíce vyniká příběh o pytlákovi a myslivci, který se měl stát v Merklíně na Přešticku.

Čtěte více
B. Růžková. Zdroj: Volné dílo

Božena Růžková. Emancipovaná žena, která pomohla proměnit společnost

Božena Růžková je jednou z těch, které upadly v zapomnění. Přitom po dlouhých čtyřicet let usilovně pracovala na obrodě emancipace žen a vzdělávání mládeže v Plzni. Po vzoru Prahy a jiných velkých měst tak započal i v Plzeňském kraji proces proměny společnosti a zkvalitnění školství.

Čtěte více
Foto: Volné dílo

Jak pohárky z Plzně stály za krvavou tragédií při korunovaci cara Mikuláše II.

Vláda posledního ruského cara Mikuláše II. měla krutý začátek i konec. Tragédie, která se odehrála při nástupu panovníka na trůn, je zastíněna odporným vyvražděním celé carské rodiny v roce 1918. Carův slavnostní nástup na trůn nesl pach krve a na pozadí událostí, které vyústily v davové šílenství, jež nepřežily až tři tisíce osob, stál nenápadný předmět, kelímek z Plzně.

Čtěte více
Foto: Petr Kutka, Plzenoviny.cz

Vražda kvůli botám. Ošklivou smrt patnáctileté Barbory Pávové dodnes připomíná křížek v lese u Plzně

Byl začátek června roku 1916. Boje světové války odvedly mladé muže na frontu a jejich úlohu ve výrobě přebíraly dívky. To byl případ i dvou kamarádek Barbory Pávové a Marie Bíbové, které pracovaly jako dělnice v muničce v Plzni na Bolevci. Jejich přátelství ale nemělo dlouhého trvání, protože jedna druhou zavraždila.

Čtěte více
Ilustrační foto. ŠJů, Wikimedia [CC BY-SA]

Další smutný konec války. Pístovský pochod smrti a desítky zmařených životů

Tragické osudy a zbytečně zmařené lidské životy bývají krutou součástí válečné mašinerie. Cesta k vítězství s sebou přináší oběti nevinných, kteří jen byli ve špatnou dobu na špatném místě. V dubnu 1945 smrt čekala nedaleko vesničky Pístov, ležící v okrese Tachov.

Čtěte více
Hlávkovi. Volné dílo

Život ve stínu. Příběh oddané a tolerantní Zdeňky Hlávkové – Havelkové

Josef Hlávka je známá osobnost patřící k chloubě západních Čech. Jeho působnost a věhlas překročily hranice českého území. Hlávkovo život byl naplněn především prací. I přesto si našel čas na lásku. Když zemřela jeho první žena Marie, pojal za manželku Zdeňku Havelkovou.

Čtěte více
Dvůr u Matoušů. Foto: Plzenoviny.cz

Bolevecká náves v Plzni je vesnickou oázou uprostřed sídliště

Bolevecká náves v Plzni je tak trochu unikát. V sevření mohutných paneláků zde stojí poklidně několik stavení venkovského typu. Nechybělo mnoho, a i tento krásný kout města mohl být během normalizace srovnán se zemí.

Čtěte více
Ilustrace: Bedřich Fritta, Volné dílo

Pochody smrti na Plzeňsku ve znamení soucitu a solidarity

Druhá světová válka přinesla řadu bestií, ale i hrdinů obyčejných dní. Její konec se nesl ve znamení vojenské destabilizace, chaosu a hromadných přesunů válečných zajatců. Dnes jim říkáme pochody smrti a vedly i přes naše území. Mnohým místním se oněch nebožáků zželelo.

Čtěte více
J. Hlávka v roce 1895. Foto: Volné dílo

Josef Hlávka a Lužany. V místním parku se procházel s národní elitou i psem Zemanem

O Josefovi Hlávkovi, přeštickém rodákovi devatenáctého století, bylo napsáno mnoho. O jeho stavebních projektech a profesní důmyslnosti se dodnes hovoří v širokých kruzích. Co o něm ještě napsat, oprostíme-li se od jeho pracovních úspěchů?

Čtěte více

Tipy z kalendáře akcí:

Souhlas se soubory cookie pomocí Real Cookie Banneru